Wednesday 9 September 2015

Sama v kavárně?

Krásný středeční večer!

Sedím v kavárně, popíjím horkou čokoládu, uzobávám z čokoládové cookie a venku právě řádí podzimní přeháňka, do které slunce hřeje svými paprsky, a tak obloha vypadá téměř apokalypticky. To mne ale, skrytou v útulném rohu kavárny, nemusí vůbec trápit. Já si hledím svých dobrot a rozečtené knihy...

A vlastně ještě ostatních návštěvníků. Nepatřím k lidem, kteří by okukovali ostatní. Popravdě se na cizí lidi na veřejnosti téměř nedívám, nechci na ně civět a nenápadně se dívat neumím (proto ,,miluju", když mi kamarády šeptají, ať se na někoho podívám... už se o to raději ani nesnažím...). Dnes to šlo ale samo, většina lidí totiž mělo u kávy nos zabořený do novin nebo ještě častěji do mobilu. A já si tak mohla v duchu přemýšlet o svém malém (ryze osobním) výzkumu...




Jak jsem se k němu ale dostala? Mám odpor k trávení času na veřejnosti o samotě. Nevím proč, ale mám pocit, že když lidi vidí někoho na ulici, v kavárně, v parku nebo v restauraci samotného, myslí si o něm hned, že je to nějaký nerd a looser. Za ten rok v Praze jsem ale potkala tolik lidí, kteří si vychutnávali dortíky nebo oběd sami, v parku si na lavičce četli nebo se procházeli a vůbec jim to nepřišlo divné. Proč vlastně taky? Když jsem se na to někoho z mého okolí zeptala, nechápali, co vlastně řeším...

A tak jsem i já začala chodit na procházky do parku sama. I když mám kamarády, kteří by šli se mnou, přiznám se, že jsem si tyhle procházky o samotě oblíbila snad víc, než ty ve společnosti někoho blízkého. Na vyčištění hlavy je to totiž ideální! Chtěla jsem ale svůj odpor zase o něco zmenšit, a tak jsem přešla na další level. Sama v kavárně...


Už dlouho jsem měla chuť začít navštěvovat pražské kavárny, většinou jsem se k tomu kvůli nabitému programu nedostala. Tenhle týden jsem se zase po dlouhé době dostala do Prahy (kvůli takové příjemné záležitosti, zkoušce z historie!) a dopředu jsem věděla, že volné dny budu muset trávit nejspíš sama. A taky jsem věděla, že se chci po zkoušce (ať už dopadne jakkoli) odměnit nějakým dortíkem (jako pes! odměna jídlem :D). Těšila jsem se, že ze mě spadne stres a já se budu moct ponořit do čtení další dánovky. Vždycky se mi líbili ti knihomolové, co si knihy vychutnávali nad šálkem kávy, a tak jsem se i já rozhodla, že si po zkoušce udělám fajn odpoledne jen pro sebe a zajdu si s knížkou do kavárny...

Čekala jsem, že se budu cítit divně, právě jako nějaký ten podivín. Jenže mě se to naopak zalíbilo! Ještě aby ne, kombinace dobrého jídla, knihy a hudby (obsluha měla puštěné nějaké rockové rádio, kde hráli pecky od Bona Joviho až po U2!) snad ještě nikomu nemohla vadit! V kavárně jsem vydržela přes dvě hodiny a vůbec jsem si nepřipadala divně, stejně tak jako jsem (zřejmě) divná nepřipadala nikomu ani já. Navíc jsem nebyla zdaleka jediná, kdo přišel na svůj oblíbený šálek kávy sám.

Můj osobní průzkum tedy dopadl tak, že divná jsem tak akorát já, když mě něco takového připadalo dřív divné! Jsem ráda, že jsem na to přišla, sice pozdě, ale přece! Na takováhle klidná odpoledne si teď určitě najdu čas častěji, být sám má totiž své výhody a číst si knihu v kavárně zase své kouzlo :)

Zajímalo by mě ale, jak to máte vy? Trávíte čas na veřejnosti sami? Chodíte sami do kaváren či na oběd? A co si myslíte o lidech, kteří právě tohle dělají?

PS: Zítra jdu sama nakupovat. To je naopak činnost, do které se nejraději vrhám sama (nejsem naopak v tomhle divná? :D)
Hezký večer, ať už si ho užíváte s nejbližšími nebo sami :)
Míša

13 comments:

  1. Upřimně oceňuji tvůj Pavolův reflex, taky to tak mám. A jsem toho názoru že lidi kteří nedokážou si někam vyrazit sami nedokážou sami sebe vystát, nebo nevědí co v takové situaci dělat. Nejsem typ člověka co by řešil co si o mě pomyslí. Moje okolí raz za čas na mě kouká jak na blázna, že jak mě může bavit jít sama na oběd, ale já si ráda pokecam s obsluhou, vypiju lahodnou kávu a sepíšu něco co se tváři kreativně. Ale ohledně nakupů to bych nešla sama, ráda probirám svůj názor na hadry s moji blonckou takže to je věc která se u mě podniká ve dvojici. Ale víš co pro tebe bude zkouška odvahy? Kino, až zvládneš tohle osamotě pak si můžeš říct že vlasně se zabavíš i sama =) Good luck u zítřejších nákupů. EBB

    ReplyDelete
  2. This comment has been removed by the author.

    ReplyDelete
  3. Já chodím sama do kavárny pravidelně, každý týden :) Chodím v Olomouci do svého oblíbeného podniku, odkud píšu blog :) Nejlépe se tam soustředím a udělám tam nejvíce práce, navíc je tam milá obsluha, takže prostě ráj! :)

    ReplyDelete
  4. Nerada sama jím, nerada sama piju. A tak radši obědvám občas banán, než abych se najedla normálně.
    Ráda sama nakupuju, občas chodím na procházky.... Ale to jídlo a pití, to je pro mě společenská akce. Trochu.

    ReplyDelete
  5. Když přítel není v práci a mezi kolegy není nikdo, kdo by se mnou šel na oběd (protože třeba mají nějakou práci, meeting a podobně), tak jdu také do restaurace na oběd sama. Nepřípadá mi to divné, takových lidí je tam spousta. Zvlášť těch pracujících. Myslím, že spousta praucujících lidí chodí v poledne na oběd na menu prostě sama.

    Příští týden mi začíná škola, takže očekávám, že budu chodit sama i na to kafe. Co taky jinak dělat, když mám někde třeba tříhodinovou díru. Vidím to tak, že zajdu na kávu, budu si číst, popřípadě se u toho učit... A opět mi to nepřipadá divné, protože studentů, kteří takhle chodí na kafe v pauze prostě sami, je také spousta.

    Samozřejmě, že jsem raději, když některé věci sama dělat nemusím. Když můžu jít na oběd, na večeři či na kafe s přítelem. Když můžu jít s přítelem do kina nebo nakupovat. Nebo když můžu jít na kafe či do čajovny s kamarádkou. Ale pokud tomu štěstí nepřeje, nedělá mi problém jít i sama :)

    ReplyDelete
  6. Já chodím do kavárny nebo na oběd často, ale spíše u me vyhrává ta kavárna a snídaně ... Mám rada jídlo a nechci čekat až někdo si najde čas a půjdu s nim ... Když mám na snídani chuť tak proste jdu, a když se okolo sebe rozhlednu tak většina lidi tam sedí sama .... Alespoň mám čas si převor zprávy a napsat článek a nikdo me u toho neruší ...

    ReplyDelete
  7. ja jezdim sama na vylety mimo prahu, sama na obed, sama nakupovat i sama bruslit a neprijde mi to nijak zvlastni. spis naopak, clovek ziskava sebeduveru a sobestacnost :-)

    ReplyDelete
  8. ahoj mně taky dřív přišlo hrozně divné abych zašla do kavárny, restaurace sama. Celkově mi přišlo divné si jít sama i zaběhat. Ale taky jsem to nějakým způsobem překonala. Běhat občas chodím sama se sluchátkami v uších a divné mi to nepřijde. Na oběd do restaurace taky občas zajdu sama, když není v okolí nikdo kdo by šel. Ale stejně se furt cítím lépe, když tam jsem s někým :) Ale naopak nakupovat oblečení chodím nejradši sama :)) Jinak moc pěkný článek :)

    http://veronicaslife8.blogspot.cz/

    ReplyDelete
  9. Ja osobne chodím sama do kaviarne hlavne vtedy, keď sa chcem učiť a nemám kam ísť a v budove školy nechcem byť. Už som si na.to zvykla a vôbec to nie je divné.

    Www.co-je-dobre-to-musim-mat.blogspot.sk

    ReplyDelete
  10. Ja osobne chodím sama do kaviarne hlavne vtedy, keď sa chcem učiť a nemám kam ísť a v budove školy nechcem byť. Už som si na.to zvykla a vôbec to nie je divné.

    Www.co-je-dobre-to-musim-mat.blogspot.sk

    ReplyDelete
  11. Mmm! To zní jak pěkná pohodička, a ještě k tomu samý ňaminky. Já se přiznám, že takhle sama na veřejnosti, třeba v kavárně se necejtím nejlíp, číst vůbec nemůžu protože se nesoustředím, jen koukám kolem, a tak nikam sama nechodím, asi bych to taky měla potrénovat jako ty haha. Ale v nakupování to máme stejně, nebo alespon měly, teďka už se mi zase líbí brát si s sebou společnost. Jooo holt každej to má jinak, ale všichni jsme tak trošku divní hah :D

    ReplyDelete
  12. Moc hezký :) já chodím do čajovny :) a je to úžasný

    ReplyDelete
  13. Moc hezký článek. Já jsem ještě o takovém způsobu trávení času nepřemýšlel, ale ta představa mě už dlouho láká. Bohužel si nedokáži najít čas na to, abych zašel do cukrárny nebo kavárny a vychutnal si ten pocit. Být sám, v kavárně, popíjet svůj oblíbený čaj nebo rovnou horkou čokoládu a číst knihu, má to své kouzlo. Zvláště ještě když venku prší. Je to nádherná představa... Pokud jde o mé nakupování, nevím... Nakupovat sám má své výhody, ale když je někdo poblíž, má to také výhody. Nevím... Snad si někdy najdu čas, abych si mohl v kavárně vyčistit hlavu zrovna jako ty. :)

    ReplyDelete