Thursday 31 December 2015

From 2015 straight to 2016

Máme tu konec roku. Konec, který je pro mne velmi těžký...
It's the end of the year. End which is really hard for me...


Letos jsem se necítila na žádné velké silvestrovské oslavy a po včerejším večeru jsem je zavrhla úplně. Víte, že máme od soboty doma nádhernou štěněcí fenečku, bohužel za ni a její život budeme muset ještě pořádně bojovat. První veterinářka nad ní už pomyslnou hůl zlomila, my se ale nechceme tak lehce vzdát, a tak máme v úterý schůzku se specialistou. Nepíše se mi o tom lehce, protože ta nejistota je opravdu hrozný pocit a ještě několik dní to musím vydržet. Probrečela jsem včerejší večer a dnešní den se mi do očí slzy vlévají každou chvilku... Nepíše se mi o tom lehce, tak vás jen poprosím o shovívavost, protože minimálně do úterý žádný článek nepřidám. Nálada na to prostě není a já se tu nechci přetvařovat. Tak nám prosím držte palce!

Ale jak jsem psala výše, žádné velké oslavy konce roku 2015 jsem stejně nechystala. Tak nějak pro mě už třetím rokem změna číslice na konci letopočtu nic velkého neznamená. Dřív jsem razila heslo: New Year New Me, ale už mě to přešlo. Z jednoho roku přecházím rovnou do druhého. Ono se totiž opravdu nic nemění. Nebo ano, mění, ale to je změna celoroční, celoživotní. Samozřejmě si tedy vždy přeju, ať následující rok rokem dobrým, šťastným, plným zážitků a úspěchů, ale už jsem zjistila, že za to všechno můžu stejně jen já s případnou pomocí náhody, osudu, vesmíru, Boha, říkejte tomu jak chcete. Takže vlastně sobě i vám přeju zdraví, sílu, odvahu, pevnou vůli a chuť bojovat. Jen s nimi můžeme ten rok 2016 prožít alespoň trochu podle našich představ :) Více v článku!

Tuesday 29 December 2015

Christmas Walks

Svou novou zrcadlovku téměř nedávám z ruky, zároveň doma s tím vším jídlem a cukrovím pěkně tloustnu, takže vyrážím (někdy i s celou rodinou) na vánoční procházky. Spojení příjemného s užitečným je vždycky výhra :)
I can't stop using my new reflex camera and I'm also getting fat because of all the food and candy that's home around me so I like to go for a Christmas walks (sometimes with my whole family). It's combination of pleasure and need, so it's a win win :)


Na procházky do lesa chodím opravdu ráda, už jsem o tom vlastně jednou psala. Ne vždy si ale na procházku najdu čas. Je to už ale taková naše vánoční tradice, protože ležet celý den s cukrovím u pohádek je sice hezké, ale trošku se protáhnout nikomu z nás neuškodí. Letos jsem tuhle tradici uvítala ještě o něco víc, protože mám díky ní co fotit (dokolečka fotit stromeček, dekorace a cukroví už mě vážně nebaví, ale stejně to dělám...:)). S mou novou zrcadlovkou se teprve sžívám a musím říct, že je to pořádně těžké. I když jsem věděla, že dobrého fotografa nedělá dobrý foťák, čekala jsem, že to bude jednodušší :) Zatím všechny moje fotky vznikají metodou pokus - omyl a použitelných je jen málo, a ani s těmi nejsem spokojená. Protože mám ale kolem sebe krásnou přírodu, i já, fotograf začátečník, jsem ji snad zvládla zvěčnit dostatečně. Ona je prostě krásná i bez speciálních efektů či úprav...

Sunday 27 December 2015

Christmas Presents

Vánoce nejsou jen o dárcích... ale nebudu vám lhát, na rozbalování se těším vždycky. Letos se ten největší dárek ale zabalit nedal...
Christmas are not only about presents... but I won't lie to you that I'm not looking forward to unwrap them. But we couldn't wrap our biggest Christmas present...


Mám téměř všechno, co chci a potřebuju a nemusím čekat na Vánoce, abych si to pořídila. Mohli bychom tak slavit Vánoce úplně bez dárků, ale stejně se nám to nikdy nepodaří. Snažíme se dávat si to, co ten druhý potřebuje, a zároveň si chceme prostě udělat radost. Pořád se ale snažíme držet dárky v tajnosti. Alespoň u mě platí, že mám největší radost klidně i z těch nejmenších maličkostí, které jsou pro mne ale překvapením :) Těším se tedy hlavně na samotné rozbalování, ke kterému se vždycky přesuneme hned po štědrovečerní večeři. U rozbalování koukáme na každoročně novou pohádku a zobeme cukroví (na Štědrý den jím ještě nejsme přejedení, dneska už bych ale mluvila jinak...).

Saturday 26 December 2015

Christmas in pictures

Od Štědrého dne se jen válím, jím cukroví, fotím a občas vylezu ven na krátkou procházku... Nic nemuset, to pro mě znamenají Vánoce!
Since the Christmas Eve I'm just chilling, eating christmas candies, taking pictures and sometimes I get up and go for a short walk... Dping nothing, that's what Christmas mean to me!


Tak jak si užíváte Vánoce? Máte volno a můžete lenošit stejně jako já? :)
Původně jsem chtěla v tomhle článku shrnout všechny fotky z posledních dvou dní, kde bych vám i ukázala dárky, ale protože by fotek bylo zbytečně moc, rozdělím je do dvou částí a dárky vám ukážu třeba zítra. Dnes se nebudu dlouho rozepisovat, protože jdeme připravovat sváteční oběd a potom jedeme pro náš poslední dárek. My se na něj pořádně těšíme, i když tím asi skončí ta pravá vánoční pohoda! Vám se bude určitě také líbit, takže se už těším, až vám ten náš dáreček ukážu.
Teď už za sebe nechám mluvit fotky... Ten největší dárek, který jsem si letos nadělila sama, byla totiž zrcadlovka! Toužila jsem po ní spoustu let, ale doma se moje touha nesetkávala s pochopením, tak jsem letos konečně vzala věci do svých rukou a vedle mě teď leží Canon EOS 1200D. Tenhle článek tak můžete taky brát jako mé první pokusy seznámit se s novou hračkou :)
Užívejte volna a toho nádherného počasí! 

Wednesday 23 December 2015

And so this is (our) Christmas...

Letos jsem se článkům o Vánocích na svém blogu obloukem vyhnula. Přece jen bych se i já ale chtěla trošku víc ponořit do té sváteční atmosféry... Ukážu vám tedy, jak Vánoce vypadají u nás :)


Nečekejte ale nic extra zajímavého. Vánoce u nás probíhají docela tradičně a navíc je ani neslavíme nijak přehnaně. Třeba se vám ale někomu i takhle obyčejný článek bude líbit...

Sunday 20 December 2015

ERASMUS: One Month to Go

Ono to asi vážně vyjde... Mělo by, když už se mi v šuplíku povaluje letenka!
It seems that it will all work out... It should because I've already bought my fly ticket!


Většina z vás se teď těší hlavně na Vánoce a já bych lhala, kdybych řekla, že se zrovna já netěším... Ale pár týdnů po Vánocích mě čeká něco, čeho se bojím, protože se do takové situace dostanu poprvé.
Někteří z vás už možná ví, že jsem byla doslova před pár měsíci nominována na jeden semestr v zahraničí v rámci programu Erasmus. O téhle příležitosti jsem snila několik let, zřejmě proto, že jsem se chtěla osamostatnit. A jak lépe to udělat, než odjet na půl roku do cizí země, daleko od rodinného zázemí a všech přátel. O tom ale více zase příště, pokud by vás to zajímalo... 

Dnes píši první článek s nadpisem Erasmus. Doufám, že se všechno podaří a já budu podobné články psát ještě dalšího půl roku. Pokazit se toho může hodně, ale budu pozitivní a budu věřit, že za měsíc už budu nasávat chladný švédský vzduch. Ano, za měsíc, konkrétně za 28 dní, za čtyři týdny, už budu sedět na koleji ve švédském Gothenborgu. A nebudu lhát, děsí mě to...
Musím toho ještě hodně stihnout, než 16. ledna ráno nasednu do letadla směr Gothenburg (přesněji Brusel - to víte, ty přestupy :)). Čeká mě spousta zařizování, obíhání doktorů (kdo ví o mé nemoci, ví taky, že se bohužel návštěvám doktora nevyhnu ani ve Švédsku a to je další háček v mém výjezdu), nakupování (protože se na mě ze všech stran valí, jak jedu přinejmenším na severní pól a měla bych chodit alespoň ve čtyřech bundách a nosit deset ponožek najednou!), neustálého strachování, že se mi to do jednoho kufru prostě nemůže vejít a také bojování se strachem a nejistotou, které se s blížícím se datem odletu stále častěji objevují v mé mysli. Do toho všeho přijdou ještě Vánoce, které navíc letos znamenají jedno velmi milé překvapení, o kterém vám později ještě budu hodně psát, ale hlavně se budu snažit co nejvíc času strávit s rodinou a přáteli. Budu se ale také muset učit, protože v prvních dvou lednových týdnech musím stihnout několik testů, zkoušek a esejí. A v neposlední řadě bych se měla začít učit samostatnosti, což nebude nejlehčí, když si v jednadvaceti neumím ani vyprat...
Zrovna ty Vánoce mě ale ještě drží od toho, abych se začala pořádně bát, teď se totiž stejně jako vy těším hlavně na Štědrý den, štědrovečerní večeři, dárky, cukroví a pohodu u pohádek :)
Zajímalo by vás víc o Erasmu jako takovém - jak se na něj člověk může dostat, jak vypadá zařizování apod.? Doufám, že vás moje cesta Erasmem bude bavit :)
Byli jste vy sami na Erasmu nebo na jiném studijním pobytu v zahraničí? A jak jste zvládali odloučení od známého prostředí a samostatné fungování? Já jsem děsný mamánek, takže to bude výzva...

Most of  you is now looking forward to Christmas and I'd be lying by saying that I'm not... But there's something waiting for me couple of weeks after Christmas, something I'm kinda scared of because that's going to be my first time in this type of situation.
Some of you might already know that I was nominated to spend one semestr abroad as an Erasmus student literally a couple of months ago. I've been dreaming of this for a few years because I wanted to split off finally. And what better way could I chose than moving abroad far away from my family and friends for half a year? But more about that later if you'd like to know...
It's my first article with title Erasmus. I hope that everything will go well and I'll be posting this type of articles for another six months. Many things can go wrong but I'll stay positive and believe that I'm going to be breathing Swedish air one month from now. Yes, month, 28 days, 4 weeks, from now I'm going to be sitting in my room in the dorms in Gothenburg, Sweden. And I'm not gonna lie, it scares me... 
There are many things that I need to manage before getting on a plane on 16 January heading to Gothenburg (Brussels to be exact - change airport :)). There's a lot waiting for me before that: arranging and organising my life in Sweden, tour to meet all my doctors (some of you know about my disease and it's one of many hooks of my abroad stay), shopping (because everywhere I go I listen to advices to wear at least 3 jackets and 10 pairs of socks at one time on that North Pole!), worrying all the time that all my things won't fit into one suitcase and fighting with fear and doubts that are more and more croping up in my mind. And there are Christmas coming to all of that! This year Chrismas time brings also one huge and amazing ,,surprise" to me but more about it in another article. As always Christmas time means time spent with my family and friends who I need to enjoy before I leave. I also need to study because I'm going to do many tests, exams and essays in first two weeks of January 2016. And last but not least I have to try to be more independent before leaving because I'm 21 and still not able to was my clothes...
But that's Christmas what keeps me from freaking out because I'm looking forward Christmas day, dinner, gifts, candy and relax while watching fairytales as well as you are. 
Would you like to know more about Erasmus itself - how to get nominated, how's the application and organisations before leaving and so on? I hope you'll like my articles about my Erasmus :)
And what about you, have you studied abroad as an Erasmus student or so? And how did you manage being far away from your family, friends and familiar environment? I'm kind of mollycoddle so it's gonna be challenge for me...


Thursday 17 December 2015

Christmas Vienna

Vídeň je krásná a v předvánočním čase to platí dvojnásob... 
Vienna is beautiful city, even more when it's Christmas season...


Možná proto jsem se do rakouského hlavního města vydala na vánoční trhy už podruhé a protože jsem tentokrát vzala s sebou i babičku, prošly jsme si i základní památky. Schönbrunn jsem vám už ukázala v jednom z minulých článků, dnes vás tady vezmu na takovou rychlou procházku Vídně a vánočních trhů! Proč rychlou? Protože nás v Rakousku přivítala pěkná zima, vítr a taky pořádná mlha. Člověk si uvědomí výšku některých staveb (Stephansdom, Rathaus) až ve chvíli, kdy pro mlhu nevidí na špičku :)

Saturday 12 December 2015

Měsíční mix: tipy, doporučení, prosby

Rozhodla jsem se jednou za čas, nejlépe jednou měsíčně, vydávat články se vším, co mne napadne. Dnes se budu věnovat hlavně Vánocům, ale nejen jim...

Vánoční trhy
Máte rádi vánoční trhy? Já ano! Přiznám se ale, že bych kolem sebe ale občas potřebovala nějaké brnění, protože tolik lidí na jednom místě je občas už i na mě moc... Přesto se na ně ale každý rok vydám, nejlépe víckrát! Pražské trhy jsou krásné, obzvlášť mám ráda ty na Staromáku a na Jiřáku. Když ale dostanete chuť na trdlo, kupte si ho na jednom z menších trhů, třeba před Palladiem nebo na Andělu, vždy mi tam chutnalo víc a za nižší cenu bylo větší. O něco raději než Prahu mám ale ráda Vídeň, i když vlastně nevím proč. Trhů tam ale najdete nespočet a stánků ještě víc! Ve Vídni vždy nejdéle stojím před pekařským stánkem, kde jsou ale jednotlivé dobroty 2x větší, než jak je normálně seženete v obchodech :) Úplně nejradši mám ale Drážďany! Město je krásné, menší, klidnější, ale trhy má krásné. Doporučuju zastavit se u stánku s horkou čokoládou, dají Vám vybrat z několika příchutí a opravdu to je tekutá čokoláda! Budete pořádně přeslazení, ale stejně si domů ještě kupte tradiční štolu. A slaných jídel taky potkáte spousty, hlavně všechny druhy párků a klobás (wurstíky :)).



Suchý šampón Batiste
S Vánoci to nesouvisí, ale za poslední měsíc je tohle můj nový top produkt! Představa, že bych si měla mýt vlasy denně mě děsí, takže občas používám i suchý šampon. Poté, co jsem ho viděla u spousty blogerek, jsem se také nechala zlákat a pro jeden si do drogérie DM došla. A budu chodit nadále, protože mi maximálně vyhovuje. Koupila jsem si voňavý, a přestože žádnou vůni necítím, s vlasy dělá to, co má. Vypadají opravdu téměř jako čerstvě umyté vlasy a navíc se jim neskutečně zvětší objem. A nejlepší na tom všem je, že vlasy vypadají druhý den po použití snad ještě lépe... Na produkty Batiste se mrkněte zde, vybere si každá z vás.

Nejoblíbenější pražská restaurace
Snažím se šetřit a jídlo si připravovat doma, ne vždy se mi to ale daří, a to hlavně kvůli mé oblíbené restauraci YamYam. Objevila jsem ji díky kamarádce už na jaře, mezitím jsem postřehla, že do ní začalo chodit také mnoho blogerek. Nevím jak u ostatních, ale u mne to byla láska na první ochutnání a mohla bych tam jíst opravdu denně. Pokud máte rádi asijskou kuchyni, neváhejte ani minutu. A ty ceny také nejsou na Prahu, navíc centrum, vůbec špatné! A pak mi schválně dejte vědět, jestli jste se také zamilovali... Doporučuju Phad Thai nebo Japanese Taste, Please, ale ani s dalšími jídly nemůžete šlápnout vedle :)

Harry Hole a Richard Krauz
Mám pro vás tip na dárek. A není to nic převratného, protože vám doporučím knihy. Sama čtu docela hodně, ale u těchto dvou sérií jsem si na okolí ověřila, že strhnou opravdu každého, i nečtenáře! Detektivky z československého prostředí autora Dominika Dána zaujmou i ty, kteří normálně detektivky nečtou. To samé platí pro knihy Nora Joa Nesbøa. V obou vystupují charismatické hlavní postavy, které vás provedou zajímavými detektivními i životními příběhy. Z těchto dvou bych pro starší generaci zvolila dánovku, pro mladší zase holeovku. Ale ono je to vlastně jedno, zaujmou každého. A co je na nich nejlepší? Jde o poměrně dlouhé série, takže aspoň budete vědět, co koupit k narozeninám, svátku či dalším Vánocům :)

Udělejte radost
Samozřejmě, že k Vánocům pro většinu z nás patří i dárky. Ale ne všichni si je mohou dovolit. Za někým se Ježíšek nepodívá. Ale díky vám by mohl! Jedni z těch, kteří touží po dárcích, vidí je u svých spolužáků, ale sami si moc vyskakovat nemohou, jsou děti v dětských domovech. Rodinnou lásku jim těžko poskytneme, ale i materiální dárek jim udělá radost, často větší, než jakou by z něj měly děti z normálních rodin. My už letos po několikáté někomu takto radost snad udělali a vy můžete také! Na stránce milyjezisku.eu najdete ještě spoustu přání, které můžete splnit :) Zahrajte si na Ježíška, udělá to radost i vám :)

Pomáhejte
Žijeme ve světě, kde se Vánoce slaví. Jedním důvodem je naše křesťanské zázemí, druhým je ale bohatství. Možná si říkáte, že bohatí nejste, většinou to ale není tak úplně pravda. Ruku na srdce, ani já se nepovažuju za bohatou, když se nad tím ale zamyslím, odvozuju to od toho, že si nemůžu dovolit MacBook nebo Louis Vuitton kabelku, jinak mám ale všechno co k životu potřebuju a ještě mnohem víc! Obrovské množství lidí na tomhle světě ale takový život nemá a často doslova bojují o přežití. Nebudu vás tady poučovat, jak nemáte vyhazovat jídlo, protože co by za to děti v Africe daly. Žijeme v jiných podmínkách a já jsem za svůj život opravdu vděčná. I proto ráda pomůžu těm, kteří to štěstí neměli... Podívejte se na stránku skutecnydarek.cz a zamyslete se, zda byste nechtěli pomoct koupí kozy, slepic, nebo třeba zaplacením záchodu (jaká krize u nás nastává, když jednou zapomeneme koupit toaleťák :)) nebo třeba zajištěním bezpečného porodu! Pro nás jde o pár stovek, někomu to ale může změnit život... A kdy jindy, než o Vánocích :)


A hlavně si užívejte života a vánoční pohody :) Možná toho máte ve škole nad hlavu jako já, ale najděte si chvilku na nějaký příjemný film nebo třeba právě návštěvu vánočních trhů :)
A povězte mi, pomohli jste někdy v podobných projektech? Kam jezdíte rádi na vánoční trhy, jestli vůbec? A jaké máte oblíbené restaurace? :)
Hezký víkend přeju!
Mísa

Wednesday 9 December 2015

Schönbrunn and OOTD: poncho combo in winter

Mlha by se dala krájet a v zahradě není jediný kvíteček, vždyť je taky prosinec, i tak se nám ale tohle místo zdá nádherné... A já už si podruhé slibuji, že se sem příště vrátím, až se všechno bude zelenat a kvést!


Včera jsme se vydali do Vídně. Já v ní byla už podruhé a určitě se znovu vrátím, tentokrát už snad dříve než za rok, protože bych ráda zahrady před Schönbrunnem viděla krásně zelené a rozkvetlé! O trzích ve Vídni bych ráda napsala samostatný článek, a tak bude ten dnešní plný pouze fotek z okolí nádherného Schönbrunnu a také přicházím s outfitem!



Saturday 5 December 2015

Long-distance relationship

Všichni známe ten pocit, který máme při loučení, stejně jako ten, když se znovu shledáme. Někdo má své blízké kolem sebe téměř denně, já je vídám jednou týdně a někdo ještě méně... Každou neděli opouštím svou rodinu, ale také kocoura...
We all know that feeling of saying good bye to our loved ones as well as the one when we see them again. Someone's surrounded by them almost every day, I spend every weekend with them and some people see them even much less... I leave my family every Sunday, as well as I do leave my cat...


O mém kocourovi Mackovi jsem už jeden článek psala, ale znáte to, když ho miluješ... Takže ne, pokud jste čekali článek o mém příteli, dvounohém, musím vás zklamat. Ne že by tenhle vztah ale byl něčím jiný. Celý týden se mi po něm v Praze stýská, každý pátek probíhá nadšené shledání a v neděli srdceryvné loučení. A nebojte, i my se stihneme přes víkend pohádat, Macek si zahraje na uraženého a já ho občas vyšoupnu z postele...
Víkendy ale trávíme hlavně takhle pohodově... 
PS: moje domácí oblečení radši ani nekomentuju, všechnu pozornost na sebe stejně strhne nejfotogeničtější kočičák :)

Wednesday 2 December 2015

TIP: Jak se donutit k efektivnímu učení + Jak v posledních dnech prokrastinuju

Zase sedím mezi rozházenými papíry s počítačem na klíně, kde mám otevřených alespoň pět souborů a dalších deset oken na internetu, která se mi jednou za čas podaří všechna nechtěně vypnout a já se pak vztekám, že jich mám otevřených tolik a znovu je přes historii dohledávám... A tímhle stylem napíšu do rozepsaného dokumentu doslova pár řádků za hodinu.


Protože poslední měsíc, dva, trávím čas hlavně učením... nebo spíš přemáháním se k učení, řekla jsem si, že bych mohla také vydat nějaký článek na téma Jak se efektivně učit. Pak mi došlo, že 1) zrovna já bych tak mohla někomu radit a 2) vždyť ty tipy všichni známe! Alespoň jednou týdně rozkliknu článek a většinou v něm najdu podobných nebo dokonce stejných pět až deset tipů. Většina (možná všichni!) by je teď hned vysypala z rukávu, jenže všichni víme, že jenom je vědět nestačí. A u učení to platí dvojnásob, protože nekonečné množství prokrastinace naše vědění zdárně přetlačuje...

Friday 27 November 2015

OOTD: 2 colors combo

Sedím v lavici a za sebou slyším šeptání: ,,Hele, Stefanel, to je určitě fejk!" 
Musela jsem se jen pousmát. Vážně každý, kdo nemá všechno jen z ,,háemka", nakupuje fejky? Do diskuse ,,Fake: Ano či Ne" se pouštět nechci, jen mi přijde zbytečné každého, kdo má na sobě kousek jen trošku dražší než ty, které seženeme v řetězcích, odsuzovat. Pak se někdo bojí si pořídit dražší kabelku, aby mu ji hned všichni nehanili. A že znám lidi, kteří,,svého Michaela Korse" nevytáhnou z domu... Neříkejte, že jste si občas nenašetřili na něco dražšího, nebo jste to dokonce sehnali ve slevě či z druhé ruky...?!


Dnes za mnou do Prahy přijela ségra, abychom si společně užily předvánoční Prahu, a tak jsem ji hned přičíhla a vyfotily jsme můj letošní oblíbený outfit na denní nošení! I proto jsem ho fotila prostě na ulici ve Strašnicích... k obyčejnému dennímu outfitu snad nejsou potřeba krásné prostory, ale spíš ty, kterými v něm denně procházíme :)

Sunday 22 November 2015

Trip to Dresden + comfy travel outfit

Kocháme se krásným Českým středohořím a už se těšíme za hranice... Doslova. Drážďany jsou totiž od hranic vážně kousek :)

To potvrzuje i fakt, že tam češtinu uslyšíte snad častěji, než němčinu! Sice jsem vyrazili v pondělí, den před naším státním svátkem, abychom ,,přechytračili" ostatní a měli Primark i Drážďany spolu s Němci jen pro sebe, stejný nápad nás ale mělo očividně daleko víc! Pořád jsme to ale ještě vychytali, protože další den jsem viděla zprávu, že v Drážďanech zkolabovala díky návalu Čechů doprava :) Možná proto umí někteří číšníci i něco málo česky a rádi tyto znalosti vytasí! :)

Friday 20 November 2015

New In: Primark Haul

Pojedeme v pondělí, v úterý je státní svátek a to tam pojedou všichni Češi...


To samé si zřejmě řekli všichni, protože Primark v Drážďanech doslova praskal ve švech a němčinu jsem slyšela snad jen na kase. No... i když jsem tam nechala asi tisíc věcí, což mě teď mrzí, dlouho se tam zase nepodívám, protože tohle teda na moje nervy není...

Sunday 15 November 2015

OOTD: sunny poncho day

Poncho všude, kam se podíváš... A vůbec mi to nevadí, protože dobře vypadají a člověk se do nich krásně zachumlá! 


Doufám, že si užíváte víkendu! Je sice upršený, alespoň budete mít možná víc času na chvilky s horkým čajem a dobrou knihou. Já ho většinu trávím učením nebo sledováním Fed Cupu, i proto přidávám článek se starším outfitem... čemuž vlastně také napovídá to slunečné počasí na fotkách! Musím říct, že mi ty dva deště stačí a těším se na zítřejší slibované sluníčko. Užívám si totiž, že ještě nemusím chodit zachumlaná v kabátě a své nové poncho provětrávám téměř každý den! Nejvíc mě na něm baví, že ho můžu nosit hned na několik způsobů :) A když ne poncho, tak novou šálu... Dnes vám navíc poprvé ukazuji svou novou kabelku z H&M, kterou jsem si rychle oblíbila, protože drží tvar a hlavně se mi do ní vejde všechno, co celý den hlavně ve škole potřebuji!

Friday 13 November 2015

Blogging: Another Level

Tak co bych na blog přidala tentokrát. Outfit? Úvahu? Tip na snídani? Nebo nějaký deníčkový článek? 


Bloguji už deset let. Jak to, že tedy nevydávám knihu jako holky z A Cup of Style? Jak to, že nejsem známá? Na to je jednoduchá odpověď. Nikdy jsem nezůstala dlouho na jednom blogu, respektive jednom názvu. A hlavně, psala jsem o hubnutí! Vlastně jsem úplně zpočátku (už ve svých 11 letech!!!) měla pro-ana blog! Když se na to dívám zpětně, je mi z toho špatně. Z toho, že něco takového vůbec existovalo a já do toho spadla a dlouho nevyšla. A to nemluvím jen o sklonech k anorexii, tohle je článek o mém blogování, takže o té možná až někdy příště. Ale i tak se moje blogy hubnutím zabývaly vlastně až do letoška! Možná už jsem neobdivovala jídelníčky skládající se z jednoho jablka denně, přesto jsem se pořád na blogu svěřovala se svými hubnoucími zdary a hlavně tedy nezdary. I tento blog byl před necelými dvěma roky založen se stejným cílem...

Tuesday 10 November 2015

OOTD: poncho and burgundy sweater

S čerstvě vyvrtaným zubem a tedy i nateklou pusou se po dlouhé době procházím po náměstí malého městečka, kde jsem 8 let chodila do školy... A víte co? Mají to tam hezké, ale nechybí mi to. Možná kvůli tomu, že se mi po gymplu ani trošku nestýská (takové ty stesky po střední jdou vážně mimo mě, chybí mi snad jedině spolužáci). Nejsem ale ani Pražák, i když to tu mám hodně ráda. Pořád jsem ale doma v té naší pidi vesničce :)


I když možná by se mi po tom gymplu stýskat mělo! Momentálně toho mám do školy až nad hlavu a i když jsem hladce prošla prvák, kombinace Erasmu a povinných zkoušek nevypadá moc dobře. Snad budu za rok pořád ještě student na té samé škole :)
Ale pryč od školy, alespoň tedy na těchto pár minut, kdy píšu článek. V Čáslavi jsem byla u doktorky na kontrole a když bylo tak krásně, vzpomněla jsem si, že by to chtělo vyfotit outfit. Přece jen je plný nových kousků, které jsem vám ukázala v New In článku! V tom jsem právě psala o tom, že mi zoufale chybí podzimní boty! I proto ve všech mých outfitech vidíte tenisky. No, pár minut po focení jsem si konečně jedny pořídila a jako naschvál by se k tomuhle svetru perfektně hodily! No nevadí, příště... :) 

Saturday 7 November 2015

New In: říjen + GA

Když na konci září publikuji článek o tom, co jsem si všechno koupila na sebe, myslím si, že už podobný zase dlouho nevydám. Chci šetřit, nemám čas a pokud si koupím něco nového, určitě toho nebude tolik, aby to dalo na celý článek... No, po měsíci jsem tu s dalším článkem plným oblečení (alespoň na mé poměry je toho hodně) a stále nekončím...



Co myslím tím, že nekončím? Stále mi přijde, že nemám co na sebe. Toho se my ženy ale asi nikdy nezbavíme :) Teď ale vážně! Potřebuju novou bundičku - nejlépe koženkovou. Stejně tak bych potřebovala pevné kozačky na zimu. A nepohrdla bych ani pěknými rukavicemi, čepicí a kloboukem. A tak bych vás chtěla poprosit o tipy! Kde jste výše zmíněné věci koupili vy? :) + na konci článku najdete mini Giveaway!

Thursday 5 November 2015

Zkuste se někdy zastavit, zaposlouchat a pomoct - aneb jak se mi jedním malým činem zlepšil den!

,,Slečno, když máte dobré srdce..."


Část věty, která vás zahřeje. Samozřejmě, že to ten muž řekne každému, kdo do sbírky přispěje, ale přesto vás taková poznámka potěší. Ale to je jen část toho, co vás opravdu zahřeje u srdce. Jak to tedy dnes celé bylo?

Tuesday 3 November 2015

Kouzlo rodinných alb

,,Tohle je bratr mého dědečka, který bojoval v první světové válce.. a tenhle bratranec emigroval do Ameriky, vždycky ale o Čechách básnil a rád se sem vracel. No a tohle..."


V neděli dopoledne jsme si na chvíli užívali rodinnou pohodu, když najednou babička z ničeho nic přinesla stará rodinná alba. Myslím ta starší, protože ty, kde jsme já, moje ségra nebo rodiče vyfocení nahatí ve vaničkách známe moc dobře. Tahle stará rodinná alba beru spíš jako malý poklad. Vázané tvrdé desky, formát, který už se moc neprodává, uvnitř černobílé fotografie a plno obyčejných i neobyčejných životních příběhů...

Saturday 31 October 2015

Hnědo-béžové tóny podzimu

Krásnou slunnou sobotu přeji :)

Podle předpovědi počasí jsem si minulý týden myslela, že už sluníčko neuvidím, a ono tam dnes zas tak krásně září! To nevím, jestli se k tomu učení zase dostanu - ale měla bych!!!

Wednesday 28 October 2015

Birthday Girl

,,Zítra je státní svátek? Tak to já mám vlastně dneska narozeniny" :)
It's national holiday tomorrow? Then it's my birthday today" :)



Rok se s rokem sešel a já jsem tedy zase o rok starší! A to jsem ještě skoro včera fňukala, že už mi není náct :) Dnes už ale můžu pít alkohol i v USA... 
Vtipné je, že už jsem vyrostla z nějakého velkého těšení na narozeniny. Navíc to v rodině ani moc neslavíme, takže nic jako velké oslavy u nás/u mne nečekejte. Svoje narozeniny spojené spíš s tím, že je druhý den státní svátek (jinak řečeno volno, občas byly podzimní prázdniny), a tak jsem se už kolikrát upsala a jako datum narození uvedla 28. říjen. Ups. 
Letos jsme jeden den strávili v Praze (kde jsme každý potřeboval něco zařídit, a tak jsme to spojili s obědem a nakupováním!) a druhý den jsme to ještě v klidu ,,dokoslavili" doma. Většinou slavíme tak, že si dojdeme někam na dobrý oběd, nebo si najdeme čas na společný oběd doma. Ve výsledku to tedy vypadá spíš jako pořádné obžerství :) 
Dárky jsem taky žádné nechtěla, protože vím, že můj Erasmus bude i přes stipendium dost finančně náročný. Nakonec jsem ale tak různě nasbírala pár moc hezkých dárků :) Ono to ale stejně vždy sklouzne k tomu, že dva měsíce před i dva měsíce po narozeninách ke všemu, co si potřebuji pořídit, dodávám: ,,K těm narozeninám." :)


It's that time of the year again which means I'm year older. Even though it feels like it was yesterday when I was complaining about not being teen anymore :) And today I can order alcohol in the US...
It's funny that I've grown from being excited about birthday. Whats more, we don't celebrate it much in our family so don't expect any huge celebration parties or so. I've got my birthday connected in my mind with national holiday which is on the next day here in the Czech Republic (better to say I was used to have a free day, or more in case it was autumn holiday) and that's why I wrote a few times the wrong date to the column for date of birth (28th October is the national holiday, my birthday is 27th). Oops.
This year we spent one day in Prague (we all needed to do some thing in there and so we combined it with a little celebration lunch and shopping) a the other day at home. We usually celebrate someone's birthday with eating out or lunch at home where we all spend some time together. In the end it looks more like eating to the fullest!
I didn't wish anything as a birthday gifts because I know my Erasmus at the beginning of next year will cots quite a lot (even though I'll receive some scholarship). But I still got some nice presents :) Usually it slips to the phrase: ,,As a birthday gift" whenever I need or buy something within two monts around my actual birthday! :)

Sunday 25 October 2015

Procházka za (možná) posledního slunečného a teplého podzimního dne

,,Pohlídej tu kočku, ať za námi nejde do lesa!" ... Sotva vejdeme se ségrou a našima dvěma staroušema (voříšci :)) do lesa, prosviští kolem nás šedobílá koule. A za ní druhá, rezavá. Ta je ale ve spadaném listí sotva vidět... Přece nebudeme jako všichni ostatní chodit na procházky jen se psy, vezmeme s sebou ještě dvě kočky.


Ráno mne probudily sluneční paprsky. Hned jsem měla lepší náladu. Ale to trvalo jen pár minut než jsem usedla nad hromadu úkolů a učení. Letos jsem si nabrala hodně seminářů a navíc kvůli Erasmu potřebuji stihnout bakalářský překlad za měsíc (trošku utopie, ti nejrychlejší většinou překládají alespoň dva měsíce, spíš více). Celý týden jsem většinou seděla nad učením nebo překladem a za víkend jsem měla v plánu stihnout spoustu stran. Jenže v pátek přijela návštěva a mne se poté do ničeho nechtělo, a v sobotu jsem po pár minutách nad úkolem z angličtiny začala pěnit a rychle jsem všechno zaklapla. Nebudu přece trávit možná poslední krásný a teplý den zavřená doma. A celé odpoledne na vzduchu mi tu náladu opravdu zlepšilo :)

Thursday 22 October 2015

Udělejte z AŽ - TEĎ

Jak ráda bych šla na ten kurz, ale raději ještě počkám. Až budu hezčí, hubenější, chytřejší, až tam se mnou bude mít kdo jít, až nebudu stydlín, až budou padat trakaře.

Ale trakaře ještě nepadaly...

Dnes přicházím s článkem, který jsem chtěla napsat už dlouho, jen jsem měla pořád v zásobě aktuálnější články, které jsem nechtěla odkládat. Tenhle mohl počkat, nikdy na něj totiž není pozdě. Ale také platí, že čím dříve, tím lépe...


Monday 19 October 2015

Macek, těší mě

Je sobota ráno a já se tradičně z postele přesouvám na gauč, kde se znovu balím do deky, beru si do ruky knížku nebo si pouštím film a odpočívám. Při dalším otevření dveří už ale slyším známý pozdrav ,,rrrru" a než stačím odpovědět, už mi na klín vyskakuje obrovský, tlustý mourovatý kocour. ,,Nazdar Macku..."
It's Saturday morning and I'm going from bed straight to our comfy sofa. I'm wraping up myself to the blanket, getting ready to read a book or watch a movie and just relaxing. With first opening of the door I hear familiar greeting ,,rrrru" and before I even answer, there's big, fat cat already sitting on my lap. ,,Well hello Macek (Fatty)..."

Kdokoli má doma mazlíčka si o něm myslí, že je výjimečný. A já nejsem jiná. Doma máme několik zvířat a všechny je mám moc ráda, určitě žádného nemám ráda míň ani víc. Jeden je ale zvláštní. Výjimečný, jak už jsem říkala :)
Everybody who has pet at home thinks that his pet is special. And I'm no different. We have more pets and I love them all, none more or less. But one is specific. Extraordinary, as I have already mentioned. 

Friday 16 October 2015

Berlin: Travel Tips

Znáte ten pocit, když přijdete na něco, co by vám v zahraničí (ale vlastně kdekoli i kdykoli) pomohlo, ale dozvíte se to právě až potom, co jste to potřebovali? To je taková klasika... Koupíte jízdenku a zjistíte, že existuje speciální skupinová, na které byste ušetřili. Nebo zaplatíte drahou bus tour městem a pak se dozvíte, že podobnou trasu jezdí spousta linkových autobusů klasické MHD. Každý jsme to už zažil, ale já se vám v dnešním článku pokusím dát alespoň pár tipů, které by vás při výletu právě do Berlína mohly právě onoho pocitu ušetřit... A také ušetřit vaše peníze :)

Do you know that feeling when you find out that you could get something for lower prize or something better but you didn't know that before buying the particular thing? Yeah, everybody does... Perhaps you bought public transport ticket and then you found out that there's also special group ticket that could save you some money. Or you've just paid for the expensive bus tour when you see that there are buses of public transport that drive the same route. We've all been there but today I'd like to try give you at least a few tips that could protect you during your trip to Berlin from THAT feeling and maybe save you some money as well :)  


Wednesday 14 October 2015

Prodloužený víkend v Berlíně: den druhý a třetí

Budím se s bolavou hlavou, oteklýma očima, plným nosem a žiletkami v krku. Navíc je všude tma jako v hrobce, protože si v hotelu dali záležet na tom, aby závěsy neprošel ani jeden sluneční paprsek. Pod horkou sprchou už je mi ale lépe a po snídani jsem zase v rámci možností plná sil a natěšená na další den v Berlíně...


Ve včerejším článku jste si se mnou mohli projít první den v Berlíně, dneska vám přináším fotky z dalších dvou, tak doufám, že vás do Berlína nalákají stejně, jako ty předchozí :)

Tuesday 13 October 2015

Prodloužený víkend v Berlíně: den první

S batohem na zádech a foťákem neustále připraveným v ruce jsem se tři dny procházela po Berlíně a poprvé obdivovala jeho krásy. Poprvé, ale určitě ne naposledy!


V jednom z minulých článků jsem psala, že ráda poznávám nové země. Když jsem tohle probírala jednou po cestě vlakem s kamarádkou, zjistily jsme, že bychom obě rády viděly Berlín. Nakonec se toho chytlo víc lidí a po delších domluvách, jsme stanovili datum, zabookovali hotel a minulý pátek konečně vyrazili! 

Thursday 8 October 2015

Back to School: outfit + what's in my bag

Obuju si pohodlné boty, vlasy stáhnu do culíku, batoh hodím přes rameno a až nekřesťansky ráno vyrážím na autobus do školy... Takhle to u mne probíhalo 13 let. Od loňského roku už ale nechodím na gympl, a tak můj rozvrh naštěstí vypadá trošku jinak. Letos se do školy podívám 3x týdně a ani jednou tam nemusím být už v 8, což beru jako pořádný úspěch! 


Tuesday 6 October 2015

Nové sesterské blogové duo? + 2 lehké podzimní outfity

Podzim je tu a já se od křiklavých letních barev přesouvám k těm umírněnějším, podzimním. A protože miluju podzimní počasí, vyrážím se ségrou na procházku do ,,našeho lesa". O víkendu bylo ještě krásně, svítilo sluníčko, bylo i relativně teplo, takže se žádné chumlání do kabátků ještě nekonalo a já si navíc užívám, že do vansek ještě nemusím nosit ponožky...


Sunday 4 October 2015

Země, které bych chtěla navštívit

Procházím se úzkými neznámými uličkami, foťák neustále připravený k akci. V pohodlných teniskách vydržím po městě chodit hodiny, aniž by mne bolest nohou rušila při obdivování krás majestátních domů a kostelů, ale také nenápadných zákoutí...

Zdroj

Jako mladší jsem ráda byla doma, proháněla se na kole s kamarády po vesnici a jezdila občas s rodiči na výlety na blízké hrady a zámky. Když mi ale bylo asi patnáct a já se začala víc věnovat angličtině, začala jsem se také daleko víc zajímat o svět za hranicemi té naší malé zemičky. Najednou jsem začala bláznit a chtěla jsem se všude podívat, nejlépe tam i pár měsíců zůstat (chtěla jsem studovat v zahraničí už na střední škole, pak na VŠ). Finance mi nic takového ale nedovolily a já navíc se svou nerozhodností zůstávala dál sedět doma na zadku. Občas jsem ale přece jen někam vyrazila...

Friday 2 October 2015

New In: září

Stojím před skříní a nemám co na sebe... Každodenní problém většiny žen. Já jsem ho dlouhá léta neměla, prostě jsem si totiž vzala legíny, mikinu a vyrazila do ulic. Protože už mě takhle ale nebavilo chodit oblečená, začala jsem svou ranní zastávku před přeplněnou skříní prodlužovat a u toho jsem zjistila, že vlastně nemám co na sebe (klasika!).


Protože teď ale opravdu obměňuji svůj šatník, neodolala jsem velkým letním výprodejům v mém oblíbeném internetovém outletu Mango Outlet, kde i bez výprodejů seženete kvalitní a hezké věci za velmi nízké ceny. 

Wednesday 30 September 2015

Dvoudenní výlet do Norimberku

V půl sedmé ráno neklidně přešlapuji na tramvajové zastávce ve Strašnicích. Se mnou už nervózně čekají další lidé, všichni se po sobě díváme, proč nejede už druhá tramvaj. V tu chvíli mne zavalí panika, že se na trase něco stalo a já se nedostanu včas na hlavní nádraží. Nakonec ale tramvaj dorazí a já se uklidním, protože teď už vím, že autobus do Norimberku stihnu...


Monday 28 September 2015

Můj les

Na nohou mám nejkýčovitější růžové kotníkové holínky, které jsou ale v lese tou nejpohodlnější obuví. S culíkem a zachumlaná v teplé vestě se pomalu sunu po lesní cestičce a obdivuju tu nádheru, která mi přijde pokaždé nová, zajímavá, i když ji pozoruji už dvacet let. A tak mi vlastně nevadí, že nesnáším sbírání hub, vždyť můžu předstírat, že prostě žádné nevidím... a mezitím si užívat přírodu kolem.


Je to pravda, nerada chodím na houby. Možná je to tím, že většinou žádné nevidím a když už, tak jen v období, kdy jich lidé z lesa nosí plné nůše. Většinou mě to proto šíleně nebaví a otravuju ostatní. Přesto nerada říkám ne. Babičku do lesa samotnou nepouštím a i když vyráží chtivých houbařů víc, stejně většinou nazuju holínky a výpravu rychle doženu, protože si nerada nechávám ujít chvíle strávené v přírodě. 

Sunday 27 September 2015

Opravdu jíte život? Recenze na knihu Je načase začít jíst život

Knihy o jídle a zdravém životním stylu mě baví a zajímají, tahle je ale trošku jiná než většina těch, které najdete na pultech knihkupectví...


ZDROJ
Název: Je načase začít jíst život
Autor: J Vita
Vydavatel: Jan Šuba - makniha.cz
Počet stran: 155
Rok vydání: 2015

*****

Která žena si ještě nekoupila knihu o zdravém životním stylu s cílem zhubnout přebytečná kila? Zřejmě jich moc nebude. Název téhle knihy už ale napovídá, že tady půjde o víc, než jen o nějaký ten tuk. Alespoň ten okem viditelný autor tolik neřeší...

J Vita se totiž rovnou zaměřuje na špatné stravování, které především západní civilizace provozuje. Chcete žít zdravě a bez doktorů až do konce poklidného života? V téhle knize se (zatím celkem povrchově) dozvíte, jak na to. Buďte ale připraveni na mnoho kontroverzních tvrzení, autor boží mýty a nahrazuje je vlastními názory, které často má, ale někdy také nemá, vědecky podložené. Očekávejte, že vám tato kniha zakáže spoustu ,,potravin" (lépe řečeno otravin?), i když, vlastně nezakáže. Autor sice mluví o vyřazení potravin, nikomu ale nic nenařizuje. Sám píše, že jak se bude kdo stravovat a ovlivňovat tak nejen svůj život, ale i životy ostatních (nejen lidí) na této planetě, je jen jeho věc, a tak je pouze na vás, co si ze čtení knihy odnesete...

Saturday 26 September 2015

No IF - just LIFT and Invest in yourself

Také máte tak rádi krátká a výstižná motta? Já se citáty na weheartit a podobných stránkách prohrabávám celkem často, třeba večer před spaním. Nejraději mám právě ty krátké, které v pár slovech vyjádří vše, co je potřeba!


Jak jsem již psala v ZDE, díky stránce www.shirtinator.cz jsem si vytvořila vlastní tričko. Žádnou velkou kreativitu ode mě nečekejte, mám daleko raději jednoduché věci a toho jsem se držela i tentokrát. Přední část trička jste viděli už ve zmiňovaném minulém článku. Nechala jsem si na něj vytisknout název tohoto mého blogu, který jsem si oblíbila hned ve chvíli, kdy mě napadl. Vyjadřuje všechno podstatné jen ve čtyřech slovech, navíc má mnoho významů, jedno mají ale společné - motivaci. 




Vlastní tričko jsem chtěla již dlouho a tato stránka mi padla do oka. Jak funguje jsem už vysvětlila v minulém článku, tentokrát se chci zabývat hlavně tričkem samotným a jeho dodáním. Chtěla jsem tílko ženského střihu, což se mi, řekla bych, podařilo. Tmavě modrou nezkazíte nikdy nic a pokud chcete jen jednoduché tričko s potiskem, modrá a bílá je hezky kontrastní kombinace. Věřím ale, že těchto kombinací najdete ještě víc, SHIRTINATOR nabízí jak mnoho typů triček, materiálů, barev, potisků a prostě všeho, na co si jen vzpomenete :)


Konečně vám ukazuji také zadní část trička! To jsem nechala ještě jednodušší, než předek. Dozadu jsem dala své oblíbené motto, kterým se v posledních měsících řídím a řeknu vám, je to dobrá investice. Začněte s tím taky, pokud jste tak ještě neučinili :)

Materiál mého tílka je lehký, prodyšný, ale zároveň také pevný. Samotný potisk z něj trošku vystupuje, vypadá to ale, že bude dobře držet, nikde se zatím neodlupuje ani nic nechybí. Tílko dost možná využiju právě i do fitka, myslím si, že by se dalo použít i k nějakému sportovnějšímu outfitu. Materiál si alw můžete vybrat, různá trička jsou dělaná z různého materiálu. A jak se o ně máte starat se dozvíte později na obalu.

Sama můžu tričko ze SHIRTINATOR jen doporučit, s výběrem si určitě pohrajete víc než já a pak už se můžete jen těšit, že vám tričko co nejdřív dorazí, konkrétně by mělo do 5 pracovních dní. A opravdu jsem nečekala dlouho, přesněji řečeno týden, což mi nepřijde při vyrábění specifického trička vůbec moc. Navíc zásilku doručil takový vysmátý chlapík :)


Prdlá selfie nesmí chybět a já už se těším, jak tričko vytáhnu někam mezi lidi, jen ať si moje motta také přečtou! :)
Co vy, líbí se vám tričko? Jaké byste si nechali vytvořit vy?
Takže až se vám příště zase nebude nic chtít, vzpomeňte si na mne a mé No IF - just LIFT a ve zbytku času pamatujte na motto: Invest in yourself !
Hezký víkend přeji
Míša

PS: kdybyste mě někdo nově chtěl sledovat i na facebooku, budu moc ráda - FB stránka ! Včera jsem si ji ,,založila" (přejmenovala ze stránky svého knižního blogu) a těším se na nové followery, kteří se zajímají o podobná témata jako já :)
Pošlete mi také odkazy na vaše stránky!

Thursday 24 September 2015

Nejoblíbenější cvik na spodní část těla a proč ho většina lidí provádí špatně!

Všechny ženy touží po dokonalém pozadí a stehnech, a tak sledují spousty videí se speciálními cviky, vymýšlejí zbytečně složité kombinované cviky a neustále řeší, který stroj je pro tvarování těchto partií nejlepší. Přitom stačí tak málo, pár základních cviků a hlavně správná technika!


Dřepy, dřepy a ještě jednou dřepy! To většinou uslyšíte, pokud budete chtít poradit cvik na zadek, případně stehna. No, já mám jiný oblíbenější cvik, který taktéž patří mezi ty základní. Pravdou ale je, že aby byl opravdu na zadek, musíte ho provádět technicky naprosto správně a to dělá opravdu minimum lidí! Většina o tom ale ani neví, výpad totiž nevypadá vůbec složitě...

Tuesday 22 September 2015

Nejnepochopitelnější rituál - jedna z mnoha maličkostí, které znásdělají blázny

Krásný večer přeji :)
Já právě sedím u počítače, protože máme pravidelné semestrální klikací závody (čti: zápis předmětů do rozvrhu) a místo rozčilováním se nad spadlým serverem jsem se rozhodla napsat článek, který by se vám mohl líbit. Proč věřím, že by se vám mohl líbit? Jednoduše proto, že si myslím, že jste stejně zvědaví jako já a že vás také určitě zajímá, co za podivné zvyky mají ostatní :) A pokud si říkáte, že žádný divný či neobvyklý zvyk nemáte, pohodlně se usaďte s něčím dobrým na zub a zapřemýšlejte nad tím...

Sunday 20 September 2015

Jak jsem si utvořila vztah k módě + 2 podzimní outfity

Ve vytahaném tričku, legínách, papučích a s čajem v ruce jsem zachumlaná pod svou oblíbenou dekou a procházím si své oblíbené blogy. Jenže najednou nevynechávám příspěvky, kde je hlavním tématem oblečení. Naopak, nacházím i nové oblíbené blogy, které jsou zaměřené právě na módu. Dříve bych klasický outfitový článek přešlo bez povšimnutí, dnes se jimi inspiruji...


O čem dnešní článek primárně bude? O mém vztahu k módě. Ten se totiž v poslední době radikálně změnil.