Sedíme v autě, jedeme opravdu vyhlídkovou rychlostí a kocháme se nádherným západem slunce nad dlouhými poli lemovanými stále ještě zelenými lesy. Po celém dni jsme příjemně unavení, ale také vyhřátí právě od už téměř podzimního sluníčka. Zase jsem si dnes potvrdila, jak je i ta naše malá země krásná... A to nás ráno nechtěl jeden z našich kocourů pustit ani k plánování!
Dnes se připravte na nálož fotek, protože já na výletech fotím jako divá. Až si někdy říkám, jestli bych raději neměla iPad zastrčit do batohu a víc si vychutnávat přítomnost. Jenže pak ujdu pár kroků a něco se mi natolik líbí, že iPad stejně zase hned vyštrachám... A ani dnes tomu nebylo jinak.
Po delší době jsme se rozhodli vyrazit na rodinný výlet. Už dlouho jsme se chtěli podívat na nedávno znovuotevřený a zrekonstruovaný hospic Kuks u Dvora Králové. A protože nám vždy trvá se opravdu vypravit, byli jsme rádi, že jsme se konečně dohodli na této sobotě. Jaké ale bylo naše překvapení, když jsme dorazili na Kuks a všechna parkoviště byla narvaná k prasknutí a fronty přijíždějících aut nekonečné. Brzy jsme zjistili proč. Na Kuksu se konalo vinobraní. Jak překvapivé. Bohužel nás nenapadlo si něco takového zjistit. Nejdřív jsme mysleli, že se i tak do areálu vydáme, řvoucí Maxim Turbulenc a rozjívený moderátor, kteří byli slyšet až z dálky, plus nekonečná fronta u vstupu nás ale odradily a my jsme se otočili na patě a už jsme přemýšleli, kam jinam bychom mohli vyrazit. Naše ranní plánování tak vzalo za své a my museli improvizovat (a tak jsme si taky párkrát pěkně zajeli :)).

