Už je to rok aneb vzpomínám na Erasmus

Sedím doma u počítače. V Čechách. Pročítám si rok starý články, který jsou plný stylistickejch chyb, hlavně jsou ale plný vzpomínek. Krásnejch a nezapomenutelnejch.

Je to přibližně rok, co jsem se vrátila ze semestru ve Švédsku. Z úžasnýho semestru. Z krásnýho půl roku, kterej mi nezkazilo snad nic. Zpětně si uvědomuju, jak sluníčkově jsem musela ve svejch článcích nebo třeba zprávách kamarádům působit, ale ono to byla všechno pravda. A přestože se snažím bejt optimista, trochu se bojím, že tohle jen tak něco netrumfne...

Hubnutí s Péťou: 4. týden

Tak už je to měsíc, co hubnu pod vedením Péti z blogu blogbyp.cz . Spoustu z vás zajímalo, jestli už pozoruju nějaký pokroky. Měsíc je celkem krátká doba, na druhou stranu je dost dlouhá na to, abych nějakou alespoň malou změnu zpozorovala. A povedlo se!

Jak vlastně můj první měsíc vypadal, jste se dočetli už v prvních třech reportech (TADY, TADY a TADY). Jenže to není všechno. Někteří z vás možná neví, že jsem se do hubnutí pustila už na začátku roku a za první tři měsíce jsem zhubla 12 kg (fotky a míry před a po najdete ZDE). V dubnu se mi ale váha zastavila a já začala ztrácet motivaci. A tak mi nabídnutá pomoc od Péti přišla vyloženě vhod.

I s novým jídelníčkem a tréninkovým plánem jsem se ale bála, že se nic moc měnit nebude. Někomu na začátku hubnutí kila mizí, u někoho to naopak trvá (hlavně pokud člověk předtím jedl málo a hodně špatně). U mě to navíc nebyl úplný začátek. Ale konec už s alibismem! Na novej režim si tělo očividně zvyklo a docela hezky na něj i zareagovalo...

Pocitové změny: chutě už mě nepřepadávají tak často / nejsem nafouknutá / nebolí mě hlava / nebývám už unavená / je mi volnější oblečení :) / pomalu se mi zvedá kondička

A co na to čísla?

Váha: - 2,5 kg

Pas: - 3 cm

Boky: - 3 cm

Zadek: - 2 cm

Stehno: - 1 cm

Pro někoho z vás to není žádná změna, ale já mám ze všech úbytků radost. Konečně se to zase pohlo tím správným směrem :) Zadek, moje nejproblémovější partie, jde vždycky až poslední, takže tam jsou ty centimetry vyloženě vymodelný! 

Asi by vás zajímaly i srovnávací fotky, ale ty zase dodám až po třech měsících, ať je ta změna pořádně vidět! Některý věci ale dávám na svůj instagram, tak pokud vás ta moje cesta zajímá trošku víc, mrkněte tam :)

RECEPT: Zdravý a jednoduchý cheesecake

Jak už jsem zmiňovala v minulém článku, Péťa mi dala volnou ruku v pečení a já už měla dlouho chuť na cheesecake. Rozhodla jsem se, že si nějakou zdravou verzi sama upeču, protože mi ale žádný recept z těch, co jsem našla, nevyhovoval, smíchala jsem asi tři a vytvořila si svůj vlastní...

Vždycky chci jednoduchý jídlo ze základních potravin. A to tenhle cheesecake splňuje. Navíc se určitě výborně hodí i do diety. Možná ale nebude vyhovovat těm, co se snaží co nejvíc omezit cukr. Ti mohou použít míň medu, nebo ho úplně nahradit nějakým jiným sladidlem (podle mého množství surovin vám ale vyjde docela dost porcí tohohle výbornýho dortíku, kterej určitě nesníte celej sami, takže bych se toho medu zas tolik nebála :)).

Když se hrdinky s pomstou nepářou

Určitě už všichni víte, že spisovatelka Jenny Han dorazí 7. října do Prahy na festival Humbook. A já se rozhodla být poctivým ambasadorem a dala jsem si za úkol všechny knížky autorů, kteří na festival dorazí, přečíst. Začala jsem tedy poslední knížkou Oko za oko, která autorce u nás vyšla a to jsem neměla dělat... Ona má totiž ta knížka pokračování, který ale nakladatelství CooBoo chystá až na druhou polovinu tohoto roku... 

Asi vám došlo, že když už se teď nemůžu dočkat dalšího dílu, kniha se mi líbila. Trochu netradičně tak hlavní sdělení všech recenzí odhaluju už na začátku, ale to snad nevadí. Vlastně tím ulehčuju práci všem těm, kteří recenzi otevřou jen aby sjeli na její konec a přečetli si hodnocení. 

A když už jsem s tím ulehčováním začala, zkusím v tom i pokračovat. Rozhodla jsem se tuhle recenzi pojmout jednoduše a výstižně - v bodech. Tak jdeme na to! :)

Pár negativních poznámek:

• Rozjezd příběhu byl trochu pomalejší, možná to ale bylo potřeba, přece jen jde o tři samostatné (i když propletené) příběhy

Hubnutí s Péťou: 3. týden

Už to jsou tři týdny, co hubnu podle Péti a světe div se, mě to pořád baví :)

Péťa mi minulej víkend vytvořila další verze jídelníčků, takže jsem se těšila, že zkusím nová jídla. Po prvních 14 dnech jsem věděla, co mi třeba v jídelníčku chybí, na co mám chuť a tak dál, takže tomu Péťa nový jídelníčky přizpůsobila. Nadiktovala jsem si sladký snídaně nebo třeba pizzu a to všechno jsem v novejch jídelníčkách našla. O takovým komfortu se mi ani nesnilo a nikdo jinej by se se mnou určitě takhle nemazal. Za to chci Pétě ještě jednou touhle formou poděkovat! 

INSTA RECIPE: Zdravá bublanina

V posledním článku o hubnutí s Péťou jsem psala jen o cvičení. Péťa mi ale o víkendu poslala další verze jídelníčků (o takovým komfortu se mi ani nesnilo) a v nich mám docela volnou ruku v pečení. Hned jsem tedy vymejšlela, co dobrýho si ukuchtim, až jsem narazila na tenhle recept na varecha.pravda.sk a bylo mi jasný, že tohle bude určitě trefa do černýho (dobrýho, sladkýho a zdravýho :)). A byla!

Recept jsem si poupravila k obrazu svému a celou přípravu jsem nadšeně fotodokumentovala, protože jsem doufala, že se výsledek povede a já se o tuhle dobrotu budu moct podělit s váma. A protože čtete tenhle článek, je vám jasný, že tahle zdravá bublanina byla fakt dobrá :)

Hubnutí s Péťou: 2. týden

V článku o 1. týdnu hubnutí s Péťou jsem mluvila hlavně o jídle. To se od té doby moc nezměnilo (nebyl moc čas vymýšlet nové kombinace, takže jsem se držela těch starých dobrých, který mi pořád chutnaj:)), takže se teď zaměřím víc na cvičení.

Péťa mi sestavila i tréninkový plán. Neměla moc manévrovacího prostoru, protože jsem ji poprosila, aby zatím sestavila tréninky jen na doma. V emailu mi tak přistál plán, který se skládá ze 4 tréninků týdně (+ nějaké lehké kardio s ohledem na moje protestující kolena :)), z toho 3 tréninky jsou rozdělené na partie a jeden je na celé tělo. V poslední době jsem cvičení dost flákala, takže jsem se na tréninkový plán vážně těšila, protože jsem věděla, že zrovna ten mě už konečně donutí zvednout zadek a něco dělat. Dřív jsem cvičila docela dost (jak ve fitku, tak doma podle Jillian nebo NTC), ale po pauze mi bylo jasný, že mi dá zabrat jakýkoli cvičení.

7. října to bude pořádnej Humbook

Už mi není náct, ale přitom pořád (celkem hrdě :)) ujíždím na knížkách, který jsou primárně určený právě tý mladší kategorii čtenářů... Copak je něco špatnýho na tom, že se ráda aspoň s knížkou vrátim na střední a poprvý se zamiluju nebo uteču z domova, protože mě rodiče hrozně štvou?

Nic! Nic špatnýho na tom neni :) A jestli to máte stejně, zvu vás 7. října do MeetFactory v Praze, kde se uskuteční druhý ročník knížního festivalu Humbook. Pokud se bojíte, že na tuhle akci zapomenete, radši rovnou v události na fejsbůku zaškrtněte, že se zúčastníte. Díky tomu se navíc budete dozvídat horký novinky z humbookovýho světa :)

A proč vás tam zvu zrovna já? Protože jsem se stala ambasadorkou tohohle knižního a knihomolskýho svátku. To znamená, že se budu moct zapojit do dění kolem Humbooku, ale hlavně vás budu o všem informovat a snažit se vás na tuhle akci nalákat.

Hubnutí s Péťou: 1. týden

Před týdnem jsem nadšeně psala o tom, jak začínám hubnout s Péťou Elblovou. Týden uplynul jako voda a já jsem tady s prvním reportem. Ještě pořád jsem nadšená?

Jsem! Na nový jídelníček jsem se těšila, protože pro mě měl představovat odrazový můstek k další fázi hubnutí. Těšila jsem se na to, že budu mít nějaký pevně daný režim a budu si muset jídlo hlídat. Většině lidí tohle vadí a já na to taky nebyla zvyklá, ale ono je to na druhou stranu taky dost osvobozující - najednou jsem nemusela přemýšlet, co si dám k dalšímu jídlu, protože jsem to prostě měla dané. 

Dva propletený životy a jedna ideologie

Riikka Pelo je právě v těchto dnech v Praze. Já ji bohužel nestihnu, ale po přečtení její knihy Náš všední život mě to docela mrzí. 

Zdroj

V poslední době se řadím k hodně pomalejm čtenářům a už si ani nepamatuju kdy naposledy jsem se do knížky ponořila tak, že bych se od ní nemohla několik hodin odtrhnout. Jak jsem si po pár prvních stránkách, který mě zrovna nenadchly, nadávala, že jsem si na recenzi vzala knihu, které má víc než 450 stran. 

Protože přeskakuju úvodní stránky knih a vrhám se rovnou na tu první, kde najdu samotnej text, nepřečetla jsem si krátkou ale důležitou zprávu. Kniha zachovává původní autorskou interpunkci. A nejen tu. Já se tak prokousávala prvníma stránkama a nestačila se divit, jak mohl redaktor takovej text vůbec pustit k tisku. Když už to bylo neúnosný, začala jsem mít podezření, že jde o záměr. Tohle by Kniha ZLIN do oběhu určitě neposlala. A taky že ne. Ty občas divně navazující věty a trošku zpřeházený slova maj svůj význam a já si na ně po tomto zjištění velmi rychle zvykla a časem si je i oblíbila. Nespisovný knihy známe všichni, ale tahle jde ještě o kus dál.