Všichni známe ten pocit, který máme při loučení, stejně jako ten, když se znovu shledáme. Někdo má své blízké kolem sebe téměř denně, já je vídám jednou týdně a někdo ještě méně... Každou neděli opouštím svou rodinu, ale také kocoura...
We all know that feeling of saying good bye to our loved ones as well as the one when we see them again. Someone's surrounded by them almost every day, I spend every weekend with them and some people see them even much less... I leave my family every Sunday, as well as I do leave my cat...
O mém kocourovi Mackovi jsem už jeden článek psala, ale znáte to, když ho miluješ... Takže ne, pokud jste čekali článek o mém příteli, dvounohém, musím vás zklamat. Ne že by tenhle vztah ale byl něčím jiný. Celý týden se mi po něm v Praze stýská, každý pátek probíhá nadšené shledání a v neděli srdceryvné loučení. A nebojte, i my se stihneme přes víkend pohádat, Macek si zahraje na uraženého a já ho občas vyšoupnu z postele...
Víkendy ale trávíme hlavně takhle pohodově...
PS: moje domácí oblečení radši ani nekomentuju, všechnu pozornost na sebe stejně strhne nejfotogeničtější kočičák :)
But we spend weekend usually in this comfy way...
PS: I won't even comment my home comfy clothes, you'll pay attention to the most photogenic and adorable cat anyway :)
Tenhle článek berte samozřejmě trošku s nadsázkou, na druhou stranu se netajím, že mám zvířata ráda téměř stejně, možná vážně stejně, jako lidi... Oni vás totiž nezklamou a lásku, kterou jim dáte, vám desetkrát vrátí.
Takže jestli si teď říkáte, že budu nadosmrti sama obklopená kočkama a další zvěří, je to klidně možný :)
Don't take this post too seriously but on the other hand, I'm comfortable to say that I love animals almost (or equally) the same as I do love people... They won't disappoint you and love that you give to them will come back ten timex bigger.
So if you're thinking that I'll be forever alone surrounded by cats and other animals you might be right :)
ja myslela, ze bydlis v praze na byte? nesnesli by tam kocku? chapu ze muj tricetikilovej pes nebyl nikomu moc po vuli, ale cicu by zvladnout mohli ne? vim jaky to je. DESNY :(
ReplyDeleteProtože jsem v Praze často jen pár dní, jindy dýl, život se mi pořád mění, ani bych tu kočku momentálně nechtěla. Byl by to pro ní stres, pokud bych ji pořád převážela a tak. Navíc nejsem celý den doma... Takhle se alespoň můžu na víkendy těšit ještě víc :)
Deletevyzerá celkom namosúrene, ale aj tak je roztomilý :) ja neznášam opúštať domov, čo len na tri dni, keď idem do školy :( to je hrozné a vôbec sa mi nikdy nechce :/
ReplyDeleteVážně? To bys ho měla vidět, když je opravdu nakrknutej :)
DeleteA naprosto tě chápu :)
On je taký zlatučký mojkoš! ♥ S tým lúčením to mám rovnako. Prvé týždne, po tom čo som odišla môj pes na mňa čakal pri bráničke ...aj tam spal! A to odchádzam len na pár dní. Teraz už si zvykol, ale keď som dlhší čas doma a potom zas idem do školy, on zas na mňa čaká♥ :*
ReplyDeleteDěkuju za něj :)
DeleteJééé úplně ho chudáka u té branky vidím! Naši psi takhle taky prosedí celý den. Jsou ty zvířata stejně zlatý :)
Ježiš ten je boží :) Taky mi kromě rodiny chybí i naše kočka a pes, bohužel je teď všechny vidím jen několikrát do roka, protože žiju v zahraničí.. Kočky miluju a doufám, že si jednu brzo pořídím i tady :)
ReplyDeleteTo je škoda, musí to být vážně těžký, nevidět jak rodinu, tak zvířata :( A kočičku si určitě pořiď, sama víš, že je pak doma hned útulněji :)
DeleteJe hrozně roztomilý, ale jinak kočky moc nemusím. Chodím na střední a do školy dojíždím, tak si to nedovedu nějak představit. :)
ReplyDeletelifeis-beautiful.blog.cz
Už jsem slyšela, že ne každý má rád kočky :)
DeleteJá taky neznám všechno cukroví. :) Jinak pracny doporučuji a dávám ti sem odkaz na recept a fotku pracen - https://www.toprecepty.cz/recept/3136-pracny/
ReplyDeletelifeis-beautiful.blog.cz
Já pokaždé, když odcházím z domu na nějakou delší dobu, trhá mi žíly, když vidím pejska smutně koukat... To bych prostě nejraději nikam nešla! A co se týká dvounohého přítele, nedovedu si představit, že bych ho celý týden neviděla. Jsme zvyklí se vidět každý den, usínat spolu a probouzet se vedle sebe, a pořád mi to je málo. Vážně mám potřebu toho kontaktu a vědomí, že vedle mě prostě je. A ještě jsme se za dva roky nepohádali! O:) Tak přeji, ať ty samotné chvilky všichni hezky zvládnete :)
ReplyDeleteBudu ráda, když zavítáš - www.baauu.blogspot.cz
Baauu
To tě úplně chápu, musí to být opravdu smutné loučení, ale aspoň se máš vždy na co těšit přes týden. Já jsem nic podobného nikdy nezažila, co se týče dojíždění, všechny školy jsem měla vždy kousek od nás a i univerzitu jsem si vybírala v našem městě, nechtěla jsem nikam dojíždět, takže tě docela obdivuji :)
ReplyDeletejé to je hezké :) krásný koucourek, uplně ti rozumím:)
ReplyDeleteano ano znám ten pocit moc dobře! já se vidim s rodinou tak čtyřikrát do roka, ale už jenom pár dní a už budu zase doma! a uvidím se se svým mopsím drahouškem! A náhodou domácí pohodička ti sluší :)))
ReplyDelete