Ahoj všichni :)
Dnes to nebude o fitness ani zdravém životním stylu... I když... Co je vlastně zdravý životní styl? Podle mě tady nejde jen o fyzické zdraví, ale i o to duševní, o které já se starám mnoha způsoby. Jedním z nich jsou koncerty mých oblíbených kapel a interpretů, protože ty mi vždy udělají radost a rozproudí krev v žilách :)
Včera jsem tak byla třeba na koncertu Majka Spirita v SaSaZu. V Praze měl křest svého alba Y a šlo o zastávku z turné Black Tour. Jenže to já sotva věděla... Jak je to možné? No, je to trošku zamotané...
Majka Spirita jsem sice znala, pořádně jsem ho začala vnímat ve chvíli, kdy byl porotcem v Hlasu ČeskoSlovenska. Tam jsem si ho oblíbila, ale oblíbila jsem si jen jeho, jako člověka. Líbilo se mi co říkal, jak to říkal, proč to říkal... Jednoduše to je podle mě člověk na správném místě s rozumem na správném místě. Jeho písničky jsem si ale nikdy nepustila. Slýchávala jsem je hrát u ségry v pokoji, ta hiphop poslouchá, mě se to ale nikdy moc nelíbilo.
To se včerejší nocí změnilo. A není to poprvé, kdy jsem začala nějakou kapelu či interpreta poslouchat až ve chvíli, kdy jsem je viděla naživo třeba na fesťáku. Čím to asi může být? Za mě je to jednoduše fakt, že naživo vidím, jak se ti lidé na pódiu chovají, co říkají mezi písničkami a navíc se taky pořádně soustředím na text (protože chci, ale ne protože chci doma v obýváku se sluchátky v uších). Většinou se nechám strhnout energií davu a díky tomu se mi líbí i ona hudba. A to už ve mě zůstane...
Takže jsem si včera v noci mohla pořádně poslechnout jak písničky Majka Spirita, tak některé od kluků z H16, kteří ho na jeho křest přišli podpořit a ano, pustím si je znovu, tentokrát už klidně v obýváku :)
Možná ze mě nebude fanynka, která zná každé slovo každé písničky, ale díky včerejšku už vím, že hiphop poslouchat můžu a chci a taky vím, že na další koncert už půjdu připravenější, ať si ty (většinou zajímavé, smysluplné a pravdivé) texty zazpívám společně s Majkem a dalšími!
A co si budeme nalhávat, párty to byla velká! Jak říkal Majk, adept na párty roka :) Na hiphop se dá totiž dobře pařit a podpořili to i skvělí DJs :)
A co vy? Posloucháte hiphop nebo Majka Spirita? A také se vám stává, že určitého interpreta začnete poslouchat (i přes dřívější skoro až nechuť) po jeho koncertu?
Mějte se hezky a choďte se bavit, protože život není jen o fitness a zdravém životním stylu, dá se to skloubit :)
Míša
Protože jsem v posledních dvou týdnech 2x zavítala do zdravé výživy (jednou z toho do countrylifu), cpž u mě dřív nebylo tal časté, stejně tak jako chuť zkouśet nová jídla, rozhodla jsem se svoje úlovky nafotit (tak jako fashion bloggerky fotí oblečení, já si fotím Vincentku :D).
No a co jsem teda pořídila? V countrylifu jsem byla poprvé a pro dvě věci jsem šla na jistotu: chia semínka a datlový sirup.
Chia semínka, superpotravina, o které už mluví úplně každý. I mě si tahle semínka získala, tak jsem si pro ně musela hned doběhnout. Stejně tak tomu byla i s datlovým sirupem - samotný řecký jogurt milko mi moc nechutná, ale cukr z datlí tomu hned dodá šmrnc (a ne, nebojím se cukrů z ovoce, pokud jich není tuna).
Ahoj všichni :)
Rozhodla jsem se, že vám postupně představím lidi či věci, co mne motivují. Protože sama bloguji (toho jste si vůůůbec nevšimli! :)) a zajímám se o svět fitness, očekávejte hlavně osoby z těchto odvětví. Jako první jsem si vybrala mou asi nejoblíbenější blogerku a zároveň úspěšnou začínající bikini fitnessku, Verunku Wisiorkovou.
Ahoj všichni!
Podle názvu článku vám musí být jasné, o kom bude dnes řeč. O jedné z nejslavnějších a nejvlivnějších youtuberek současnosti, Bethany Mota.
Že jste o ní ještě neslyšeli? Možné to je, já taky nepatřila k lidem, kteří by její videa denně hltali, věděla jsem ale, že to tahle holka ze svého koníčku, točení videí, dotáhla až do amerického Dancing with the stars a svými názory ovlivňuje spoustu nejen teenagerů. Proto když jsem na webu krasna.cz narazila na možnost zaregistrovat se do losování o setkání s ní, neváhala jsem. Protože ale nepatřím mezi největší fanynky, neskákala jsem u mailu, který mi oznamoval, že jsem mezi vybranými, radostí a štěstím, nepištěla jsem a nevolala všem kamarádkám (já ani do onoho dne netušila, že ji tolik mých kamarádek sleduje!). Před akcí jsem se už ale těšit začala, zpětně jsem si prošla pár jejích videí, abych se naladila na tu správnou vlnu a došlo mi, že jsem vážně ráda, že ji můžu potkat, protože Bethany je opravdu inspirativní člověk. Kam to se svými videi dotáhla je téměř neuvěřitelné a přiznejme si to, podobný americký sen by chtěl žít každý z nás (i když v jiném oboru atd.).
Bethany Mota byla v Praze kvůli celosvětově známé akci Engage 2015, která se konala ve karlínském Foru. Konference se zabývala hlavně sociálními médii, ke kterým samozřejmě youtube a youtubeři patří. Čekala jsem, že se pouze s Bethany rychle pozdravím a budu moct jít zase domů (jsem celý týden pořádně nemocná, ale na Beth - a nakonec i večer na koncert, ale pššššt - jsem se jít odhodlala), ale nakonec jsme byli všichni vpuštěni i na samotnou přednášku o youtube a jeho dopadu a následující rozhovor s Bethany.
Přednáška o youtube
Bethany Mota při vstupu na pódium
Diskuse s Bethany hlavně o tom, jak pracuje s videi a čtenáři
Poté jsme se přesunuli do zákulisí, kde bylo občerstvení a my opravdu jen chviličku čekali na Bathaniin příchod. Ta dorazila opravdu záhy a s každým (možná bych mohla psát spíš každou?) z nás se vyfotila a přitom i prohodila pár slov. Já jsem jí toho moc říct nechtěla, takže po objetí a klasickém ,,how are you" ze strany Beth jsem jí jen řekla, že se mi její videa líbí a ať zůstane i nadále sama sebou. Na případný dáreček jsem úplně zapomněla, ale naštěstí jsem koukala, že spousta holek bylo chytřejších :)
Beth v průběhu Meet And Greet
A tady už moje fotky s Beth :) Je krásná a i tak krátké setkání (a hlavně samotná konference), pro mne bylo inspirací a nakopnutím, ať se blogování a hlavně sobě pořádně věnuji :))
Byla jsem taky moc ráda, že jsem díky této akci potkala pár nových tváří a hlavně se viděla s těmi známými, konkrétně s Kath a Rachel :)
Pokud by se mi podobná příležitost naskytla znovu, jdu do toho! Co vy? Chtěli byste potkat Bethany Motu, nebo... sledujete ji vůbec? :)) Nebo máte jiné oblíbené zahraniční youtubery? Hoďte mi na ně prosím odkaz do komentářů, ráda se podívám :)
PS: Říkala jsem si, že (celé) fotky s Beth by mohly být skvělé ,,Before-and-After" fotky, takže se těšte, za rok, dva, si pro tu before dojedu do LA. Co na to říkáte? :)
Protože všichni víte, že nejsem žádná extra kuchařka, určitě se nebudete divit, co vám to dnes ukazuju za jednoduché ,,recepty". Vlastně to ani nejsou recepty, jen ukázka, co v poslední době ráda svǎcím či obědvám (nebo večeřím).
Lehká svačinka nebo dezert
V poslední době jsem si zamilovala datlový sirup a v kombinaci s řeckým jogurtem (Milko), chia semínky a borůvkami už snad lepší chuti docílit nejde :)
Svačina (pro někoho i oběd či večeře) - na mnoho způsobů
I když kaiserka není nijak zdravé pečivo, ráda si ji občas dám. Vy samozřejmě můžete pečivo vyměnit. Stejně tak ani sójová paštika není nic moc zdravého, navíc sóju by člověk neměl konzumovat moc často (takže vegetariáni a vegani, kteří maso nahrazují hlavně výrobky ze sóji opravdu nemají vyhráno). Přesto je tohle klasická svačina, kterou si opravdu snadno můžete obměnit podle sebe :)
Jak je to jednoduché - pečivo pomažte pomazánkou (v mém případě jde o sójovou paštiku, výborná a zdravější varianta je ale třeba lučina s vlákninou), přidejte nakrájenou zeleninu a tuňáka (nezapomeňte z něj vylít šťávu, jinak vám při konzumaci poteče všude - vlastní zkušenost :)), výborné je ale také kuřecí maso. Protože mi nebylo dobře, koupila jsem si nějaké ty cukry, i když zamaskované v bio ovocné šťávě. Já so ještě zpřijemnila odpoledne u seriálů kousky sýra ;)
Oběd/večeře
Na tenhle ,,recept" jsem přišla sama, když jsem potřebovala spotřebovat věci v lednici před odjezdem na víkend domů. A povedlo se!
Znovu rychlovka - maso jsem si připravila ve formě špízu (cibulka, pórek, šunka) a osmažila na pánvičce. Mezi tím si uvaříte těstoviny (ať už z bílé mouky, bezvaječné či celozrnné). Na ,,omáčku" si připravte cottage, do kterého jsem přidala lžičku hořčice a pepř. To společně s nakrájenými rajčaty nechte ohřát v kastrůlku, dokud se cottage nezačne roztékat. Poté už jen nalijte na těstoviny s masem. Množství, které vidíte na začátku mi stačilo na dvě porce, tohle jídlo je totiž výborné i studené.
Jak jste na tom vy? Máte podobná jednoduchá jídla rádi? :)
Plánovala jsé častější posty, škola tomu ale chce jinak... Nevadí, možná nebudetolik článků (to už jste asi zvyklí :D), zato v rámci prokrastinace mě teď baví si vařit...většinou zdravěji, ale taky občas úplně nezdravě, protože už mi došlo, že abych byla v pohodě, nesmím si nic zakazovat (ve smyslu: tohle už si nikdy nedáš, jíš přece zdravě).
A hned na začátek ukážu ty nezdravé věci O:)
Mňam, banánové (zdravé) lívanečky! A k nim nutellka :) Stres ze zkoušek se musel něčím zajíst :))
Nezdravý kousek brownies (cukr, bílá mouka, kakao), byl dobrý, ale zdravější verze, kterou vám ukážu za chvilku byla teda lepší :))
Mlsání s knížkou taky nemůže chybět - řecký jogurt, mražené jahody a kakao :)
A tady už jeden obří mugcake - vajíčko, vločky, banán a řecký jogurt se lžičkou domácí jahodové marmelády od babičky :)
Taky jsem ochutnala další questky a předsevzala si, že musím vydělávat tak, abych je mohla jíst denně a v jakémkoli množství (takže mám co dělat :D)!
Banánové lívanečky z celozrnné mouky s řeckým jogurtem a znovu i domácí jahodovou marmoškou :)
Houska s křenovým máslem, okurkou, rajčaty a tuňákem :)
Po dlouhé době byla ve hře i ovesnǎ kaše s banánem, marmeládou a troškou datlového sirupu :)
Mišmaš co dům dal, takováhle jídla mi chutnají snad nejvíc - těstoviny, vajíčko, tuňák a zelenina :)
A to samé jen bez těstovin, občas na ty sacharidy nemám chuť.
Na výlet se musí člověk posilnit - ovesná (už i s čoko proteinem), banán a mandlové máslo!
Již zmiňované zdravé brownies (z červených fazolí) a banán! Mňam :)
Vyzkoušela jsem taky Deluxku, aLe s tím složením si můžu koupit skoro už i snickersku jen o 40Kč levněji... Zkusit jsem ji ale chtěla už dlouho a dobrá byla, to zas jo :)
Znovu fazolové brownies, tentokrát s jogurtem a mandlovým máslem :)
Za poslední dobu snad nejlepší mišmaš - těstoviny, tuňák, cottage s lžickou hořčice a rajčata :)
A někdy stačí jen jogurt, banán a máslíčko ;)
A dnešní svačina :)
Určitě jste s všimli, že ani to, co vlastně vydávám za zdravé někdy až tak extra zdravé být nemusí - kaiserku by zdrbnul kde kdo (obarvená bíla mouka atd.), mam v ní sojovou paštiku - soja není zdravá, to taky vím, ale jak už jsem se zmiňovala na začátku článku, jedu si teď takovým volnějším stylem a musím se přiznat, že mi to zatím maximálne vyhovuje :) Nechci řešit kazdé sousto, třeba mě za týden přejede autobus, ale na druhou stranu chci dát tělu i nějaký slušný základ odkud brát, což se bez základních složek potravy neobejde. Takže tahle jídla berte jako jídla někoho, kdo se teď jídlem bavi a přitom tomu chce dát nějaký řád, ale taky někoho, kdo je línej vyvářet a vlastně to ani neumí :D
Jak se v poslední době stravujete vy? Prošli jste si nějakou větši změnou? :)
Zdravím :)
Určitě jste si všimli, že jsem se hoooooodně dlouhou dobu neozvala. Omlouvat se za to už snad ani nemá cenu, vždyť mě všichni znáte. Abych ale věci uvedla na pravou míru, píšu tento článek...
Posledně jsem se zmiňovala o novém jídelníčku, který by na mě snad i fungoval (změny šly vidět i po těch pár týdnech), ale bohužel ho bojkotovalo moje zažívání. Nebudu se tady rozepisovat, všichni si umíte představit, co se mnou zřejmě hodně vlákniny i masa udělalo. No... nehodlala jsem to lámat přes koleno, protože to už bylo nesnesitelné, a tak jsem se i na doporučení doktorky vrátila k normální - napůl zdravé a napůl nezdravé stravě bez nějakého počítání. Když se k tomu přidalo ještě nějaké to stresové, unuděné a depkové období, změna se nekonala téměř žádná, protože jsem se v jídle rozjela špatným směrem. Jediné, co mě drželo nad vodou byla má nekončící láska k fitku :)
Takže jídlo šlo do kytek a zůstalo mi jen cvičení. I s tím jsem se ale jeden týden prala - přišla nějaká špatná nálada, málo času a všechno dohromady mě to na týden odehnalo od cvičení - za celý týden jsem do fitka vlezla jen jednou a i to mě tak štvalo (ne, nebyla to lenost nebo únava, tu hravě překonávám, tohle byla nasranost), že jsem radši brzo trénink skončila a šla domu. Znám se, radši dát pauzu, než si něco zprotivit. Teď už jsem zase ale ve fitku jako doma a užívám si každou minutu tréninku (ne, nekecám :)).
Ale abych se dostala k tomu hlavnímu ... Žádné obrovské změny se s mým tělem (bohužel) nekonaly. Díky cvičení se zadek stále zakulacuje, nohy i ruce se zpevňují, na zádech už jsou trošku vidět svaly, síla roste, většinu těchto pokroků ale zatím zakrývá tuk, se kterým může hnout hlavně ta správná strava. Nevěším ale hlavu...
Už jste určitě viděli spoustu úžasných změn, kdy ale lidé stejně zůstávali zapšklí a na svoje tělo si nadále stěžovali. I já jsem posledních několik let (což by se dalo taky nazvat většinou mého života) stavěla svůj vzhled na první místo, do středobodu všeho dění. Nesnášela jsem se, jestli existuje sebevědomí nižší než nula, pak to bylo to moje, nechtěla jsem chodit ven, bála se na kohokoli promluvit, aby si mě náhodou nevšimnul, nedokázala jsem se pořádně bavit. A myslela jsem si, že AŽ zhubnu, jako mávnutím kouzelného proutku se změním a najednou ze mne bude exhibicionista milující život a koho milují všichni ostatní.
Pravda je, že ještě v bodě AŽ nejsem, ale už teď vím, že se nic takového nestane. Jak se říká, všechno začíná v hlavě, a tak je to i se spokojeností. V posledních dnech a týdnech se snažím užívat si života (moje peněženka i spánkové centrum v mozku pláče!). Jde to nenuceně, díky lidem kolem mě. Potkala jsem pár skvělých lidí, kteří mi dost možná nevědomky pomáhají, další mě povzbuzují a inspirují a jiní motivují. Opravdu bych nevěřila, co všechno s člověkem mohou udělat ti správní lidé. Učím se koukat do zrcadla bez znechucení, kroutit zadkem na parketě a těšit se z pohledů okolí a mnoho dalšího. Je to vlastně tak jednoduché, stačí zbořit ten blok ve vaší hlavě, který vám říká, že se za sebe máte neustále stydět, protože někdo jako vy si nic hezkého nezaslouží. A víte co? Zaslouží!
A co tím chci vlastně říct? Že už nečekám na žádné AŽ, jak jsem to dělala dřív (na koncert půjdu až, do tohohle kurzu půjdu až, s tímhle člověkem se potkám až... v mém případě zhubnu). Nebudu marnit svůj život čekáním na hubenost, raději budu hledat sebe sama a při tom si užívat. A vy byste měli udělat to samé. Spousta z vás chce určitě zhubnout, pokud jste do toho ale moc zažraní, raději zbystřete. V tom špatném případě - jako je ten můj, kdy jsem pořád bojovala s tím, že se chci bavit ale zakazovala si to, protože bych si třeba s kamarádkama dala zmrzlinu, kterou později nahradila lítost a stres a přejedení - se totiž můžete motat v bludném kruhu, který vám nedovolí ani zhubnout ani se mít rád.
Jak jsem zmínila, v posledních dnech se já i můj život mění. Nenutím se do toho, jen jsem se uvolnila a dovolila si žít, to stačí. A i změny v jídelníčku a v postavě se pomalu navrací, i když se k ničemu nenutím. Samozřejmě vám tím neříkám, že máte jíst jako nezavření a přestat cvičit, jen to nehroťte do posledního gramu, protože to možná povede ke kýženému váhovému výsledku (možná také ale ne), ale v hlavě i v životě vám to může udělat ještě větší paseku.
Teď už vím, že život budu navždycky žít v tomto těle (ať už bude vypadat jakkoli), s tímto mozkem a myslí, a tak bych to všechno měla mít spíš ráda - hubnutí ve mne nic nezmění, budu to pořád já. A konečně jsem poznala i sílu rčení, že když se máte vy sami rádi, přitahujete i lidi, kteří mají rádi vás. Není na tom vlastně vůbec nic těžkého. Takže až zase budete v baru naštvaně sedět u stolu nad vínem a budete se divit, že o vás nikdo nemá zájem, zkuste nahodit úsměv, funguje to :)
Tahle písnička mi nedávno náhodně po dlouhé době hrála na spotify a řekla bych, že se celkem trefila do mého života v poslední době. Jen si ji poslechněte i s lyrics. Co miluju na písničkách od 30STM je fakt, že se jejich texty dají pojmout mnoha způsoby.
A jestli si po tomhle dlouhém a trošku zmateném článku říkáte, že jsem se vzdala, že s hubnutím končím, tak jste na omylu. Naopak, teď jsem pořádně namotivovaná, jen už vím, že se můžu bavit a být sama sebou i teď, i když ještě nemám zadek jako bikini fitnesska. Protože život na nic nečeká a já svoje chyby už také opakovat nehodlám...
Yesterday I got some not really kind msgs from people I don't know and I've never even talked to them! They just wanted to pull me down, make me feel fat, ugly, not capable of succeeding...
This is the picture of tram stop which is just meters away from my gym, the one and only place where I've gained confidence, drive, energy (also some muscles 💪) and I've met there some really nice and supportive people during last couple of months! And today it helped me again. I was going back home from great upper-body workout and I felt great, back on track after yesterday's ,,blue feeling"! ...
The point of what I'm trying to say is that you should do what you love, what makes you happy, have fun with it and don't let anyone take that away from you! You're the only person who can judge yourself so don't care about the crap some people might give you because that's the only thing that makes THEM feel good! Realize that if there's anyone around you who's standing against you when it comes to reaching your goals and dreams, it's a person who's not successful, happy and confident by himself and that's why he doesn't want the others to be and feel better than him. Surround yourself with supportive and confident people then, they'll help you and won't be jealous of your dedication or whatever it is that moves you forward in your life! So go out there, to that wild world, keep your head up and smile! Smile because there's anyone in that crowd whose day you'll make better by that one little smile (and also someone who'll be envious about it). Today I'm the one person sending you smiles and support, take it and use it please! Have a great day ☺️😉😊
PS: this is the one bridge in Prague where people used to go to jump and end their lives with it, what an oxymoron...
Ahoj všichni! :)
Až podezřele dlouho jsem se neozvala, za což se omlouvám, ale první zkouškové mě semlelo víc, než jsem čekala! Ale teď už si od pondělí užívám zaslouženého volna a včera dopoledne zmizel i ten poslední stresor, který na mne působil - každoroční kontrola, zda moje krev pracuje tak, jak má, a tedy se mi nic nevrací (moje nemoc není nic tajného, jen se mi to tu nechce vytahovat teď :)). Ta dopadla na výbornou, a tak mi už nic nebrání pořádně spát, jíst, cvičit, vídat kamarády a já nevím co ještě, zkrátka si užívat života :)
A na to navazuje i to, o čem se chci v rychlosti zmínit! Vánoce a nemoci mi trochu zkazily mé snažení, ze cvičení jsem vypadla na 3 týdny (ufff to to bylo znát na prvních dvou trénincích!) a z pořádného jídelníčku na ještě delší dobu (Vánoce ani Silvestr mě nerozhodily tak moc, jako zkouškové, tak jsem se opravdu nedržela zpátky...). Teď už ale zase poctivě cvičím, protože to mi opravdu chybělo a navíc jsem v pondělí konečně najela na jídelníček, který jsem si nechala udělat na míru. Sice většinu znalostí potřebných k sestavení redukčního zdravého jídelníčku znám, ale moje hlava mi nedovolovala se jimi řídit. Kdybych měla rychle shrnout proč - ve 12 letech jsem si prošla mentální anorexií. Naštěstí jsem se nedostala do stádia chodící kostry, hodně jsem zhubla a v hlavě to nebylo vůbec v pořádku (často jsem za den jedna jen jednu housku, nic víc). Sice přišel úraz, hospitalizace v nemocnici a otočení mých jídelních návyků (až do druhého extrému dalo by se občas říct) mi sice pomohlo dostat se do normálu (a po letech dietaření i nad něj), v hlavě se nic tak rychle nezahojilo. Ta mrška tam byla pořád a radila mi, ať nejím, nebo ať jím velmi málo. Řekla bych, že za poslední rok jsem udělala velký posun a už jsem se toho hlásku někde v podvědomí téměř zbavila, ten poslední krok ale byl, abych se naučila jíst dostatečné množství jídla s důvěrou, že nepřiberu. A s tím mi má pomoci právě jídelníček na míru. Sama jsem sice jedla zdravě, ale když jsem nestíhala nebo se mi jíst nechtělo, vynechávala jsem jídla, nebo se bála sacharidů apod. Když mám ale od odborníka napsáno, kolik čeho mám jíst (a že toho je požehnaně), věřím jeho znalostem (které jsem sice sama měla také už dávno, ale něco ve mě jim nechtělo věřit) a nebojím se, že přiberu.
Samozřejmě, zatím jsem na jídelníčku pouhé 4 dny, cítím se ale dobře a doufám, že třeba už za měsíc, dva, uvidím já i mé okolí změnu. Ta změna bude důležitá hlavně pro mě - poslední kapka, která vyvrátí můj dávný strach z jídla :)
Mám ze svého několikaletého pokroku radost a věřím, že už jsem v cíli své cesty za zbavením se toho odmítavého hlásku vzadu v hlavě. Bohužel je na tom podobně opravdu velké množství lidí, přičemž někteří si ani anorexií jako takovou neprošli nebo to nezaznamenali. Všemu napomáhají ony strašné mýty o stravování, které všude na internetu jsou! Věřím, že mě se bude dařit a třeba tím i lidi s podobným problémem inspiruji k nějaké změně, to ale bude ještě chviličku trvat ...
Abych se tu zase příště neomlouvala, že nepřispívám často články... Rovnou říkám, že tento blog asi nebude tak aktivní, jako jiné blogy. Budu přidávat články jen pokud u mě nastane nějaká změna (snad k lepšímu, to se pochlubím určitě), nebo když mě napadne zajímavé téma, o kterém by se dalo psát. A nebo když se prostě budu chtít vykecat :D ... Můžete ale taky očekávat třeba report z biatlonového světového poháru z Nového Města na Moravě, protože tento blog je takový můj deníček, všehochuť, tak ať vidíte, i jinou část mého života :))
Dost už bylo vykecávání se... Jdu si uvařit véču (oooo ona bude jíst v 9 večer!!!) a asi po 100 letech otevřu časopis... Nebo dokoukám rozkoukaný seriál ... nebo si budu číst (právě čtu Born To Run, zajímavá kniha) .. k tomu si pustím 30 Seconds To Mars nebo třeba Maroon 5 ... hodím nohy nahoru... a užiju si to volno, které mi v posledních týdnech neskutečně chybělo! Navíc se mě pořád snaží skolit nemoc, takže ji zaháním v posteli s čajem :)))
PS: po x letech jsem si koupila nové botky na cvičení a mám z nich neskutečnou radost... a navíc jsou růžový (něco se ve mě nedávno přeplo a růžová se mi teď líbí, není se mnou něco v nepořádku? :D)
PS: nesmějte se mojí sloní velikosti ani milionu ponožek, protože těch není nikdy dost... no a tílko... who made the rules? Dřív bych to neřekla, ale jsem to JÁ :))
Mějte se krásně! :))
PS: zamilovávám si TRX!
Ahoj všichni! :)
Dlouho jsem se neozvala a za to se vám moc omlouvám! Není to ale tak, že bych sekla se svým snažením, to vůbec! I když je pravda, že teď se to maličko kazí, ale k tomu se dostanu...
Můj výpadek v blogování zapříčinila hlavně škola! První vysokoškolské zkouškové mi začalo už v prosinci. Dalo by se tedy říct, že mě škola konečně dohnala, protože jsem se jinak na rozdíl od spousty dalších vůbec neučila a nejlépe ani do té školy nechodila ;) A pak jsem to doháněla na poslední chvíli, ale kdo by to neznal :) Zkouška se mi ale nakonec povedla, zápočty taky, tak už mě v lednu čekají pouze dvě další písemné zkoušky (zato z pořádně tlustejch knih!) a dva referáty, to už musím v pohodě dát! :)
Ani před zkouškou jsem ale nepolevovala ve svém snažení a hlavně ve fitku jsem dál trávila několik hodin denně (nebojte, cvičení mi většinou zabere cca hodinku a půl až dvě ;)). To jsem si prostě neodpustila :) Trošku mi to ale poslední měsíc komplikují potíže se zažíváním, a tak jsem v posledním týdnu polevila ve zdravé stravě a nechávám svému jídelníčku tak nějak volný průběh. Neznamená to, že bych se tedy stravovala jako dřív - fastfoody, tuny sladkého i slaného. Jen teď nějak neřeším, jestli si dám krajíc bílého chleba, nebo tři knackebröty. A zažívání mi to zatím schvaluje, uklidňuje se :) Po novém roce se ale dojdu přeměřit a nechám si zpracovat kvalitní jídelníček. Přestože toho o zdravém stravování vím (troufám si tvrdit) hodně, makra a výběr potravin nechám v několika dalších měsících odborníkovi. Nechci se stresovat tím, že jím málo sacharidů nebo naopak moc bílkovin (a to jsem si nikdy nic nevážila, teď to začne :)).
A jsou tu Vánoce! Já si jich do včerejška vůbec nevšímala. Škola a hlavně ona zkouška z ekonomie mě držela v trošku jiné náladě. Dárky jsem ale stihla nakoupit už celkem dávno (z pohledu těch, co je v narvaných nákupácích hledají ještě teď :D), stačilo zajít do knihkupectví :)) Návštěva Drážďan ani Staromáku se mnou nehla. To až včerejší večer, kdy jsem si pustila Lásku nebeskou (vy ostatní na určitě ni koukáte v TV teď!) a bylo vymalováno. Teď bych se měla učit sociologii a místo toho přemýšlím jakou další vánoční komedii si pustit :). Z naší pidivesničky jsem si ještě na dva dny zajela do Prahy, abych si stihla třikrát skočit do fitka, protože mezi svátky a před zkouškama se sem už asi nedostanu :( Mám radost z rychle rostoucí kondičky i síly, svaly zatím pod tím tukem vidím hlavně já, poznat už to ale je na vahách, s kterými cvičím! Bohužel se mi zřejmě povedlo si natáhnout/natrhnout stehenní sval a tak se rozmýšlím, jaký zítra vymyslím trénink, abych nezatěžovala nohy/zadek ale ani vrchní partie, které jsem s trenérkou cvičila dneska. Uvidím no :(
A jak to se mnou bude o Vánocích? Jídelníček bude i kvůli zažívání volnější, cvičit ale chci alespoň 5x týdně, pokud mi to stehno dovolí. Opráším starou dobrou Jillian - asi dám nějaké vyšší workouty z Body Revolution. Abych se vrátila k jídlu - těším se na zobání cukroví, na salát a kuřecí řízek (žádné ,,zdravé náhražky") a volnější režim! Nechci nikoho nabádat k obžerství, ale věřte, že vás pár kousků cukroví (třeba k snídani) a nějaké to nezdravé jídlo nezabijí a ani po nich neztloustnete! Stejně tak, jako jste se nevypapkali za pár dní, tak ani teď z vás po Vánocích nebudou kuličky :) Užijte si to, třeba s mírou (i když co se mě a bramborového salátu týče...:)), ale hlavně se nějakým tím cukrem a majonézou nestresujte :) Není špatného/nezdravého jídla, ale špatného/nezdravého množství!
Všem vám přeji krásné Vánoce! Prožijte je v klidu a pohodě, ať už je nějak víc slavíte nebo ne, a do Silvestra se ještě ozvu, takže vám do roku 2015 popřeju v dalším článku! :)
Mějte se krásně
Míša
