Výsledky po prvním měsíci

Ahoj všichni! :)

Přesně 3. listopadu jsem se začala zdravěji stravovat a o den později jsem prvně navštívila fitko a zacvičila si s osobní trenérkou. Znamená to, že se tedy (už) měsíc snažím se sebou něco dělat. A vyplácí se to, protože nejen že se psychicky cítím daleko lépe, zlepšuje se mi i zdravotní stav a jsou vidět první výsledky na mé postavě!
Říkáte si, že měsíc je velmi krátká doba, za kterou toho moc změnit nejde, ale věřte mi, JDE. Jasně, že se za měsíc z tlouštíka nestane model, ale změna viditelná být už klidně může. Nejdůležitější ale je, jak se vám vaše tělo začne odvděčovat. Při správném jídelníčku se vám krásně očistí metabolismus. Cvičení vám zvýší kondici. Dohromady to znamená, že se pomalu ale jistě dostáváte ke kvalitnějšímu životu, a to chce snad každý ne? :)
Jsem moc ráda, za onen narozeninový dárek, tedy permanentku do fitka a lekce s osobní trenérkou, protože mě nic lepšího nemohlo potkat. Díky trenérce se mi narovnávají záda, zvyšuje se mi kondice, učím se nové cviky a jejich správné provedení a hlavně je mi velkou motivací. Nemluvím jen o tom, že pod jejím dohledem pořádně odjedu celý trénink, taky si na ní občas vzpomenu, když mám chuť vzít si nějakou prasárničku k jídlu. Samozřejmě, že to dělám jen pro sebe, ale občas to chce mít nad sebou ještě někoho, kdo zastoupí onu autoritu, pevnou ruku (nebojte, nemá na mě bič :)).
Přestanu tu už ale dlouze okecávat svůj stav a přejdu k tomu, na co asi čekáte, pokud čtete tento článek - k výsledkům!

Takže... za měsíc šla dolů 4 kila. Nemám to podložené ničím jiným, než obyčejnou váhou. V pátek se ale nechám změřit na stroji TANITA, abych mohla své další pokroky lépe sledovat! Větší radost mám ale z ubývajících centimetrů. Všechny úbytky jsou měřeny v nejširším daném místě těla. Pod prsy (hrudník) mi ubylo krásných 7 cm a je to taky ta část těla, na které je to na fotce (ve spodním prádle a tu vám neukážu :D) nejlépe vidět. Pas se mi zúžil o 6 cm (a to je umění, přeměřit si pas, když ho máte díky skolióze na každé straně jinak vysoko). Přes břicho (okolo pupíku) to celkově činí -5 cm. V nejširším místě na zadku (a že ten je pořádně širokej :)) jsem zhubla o 8 cm. Na stehnech to činí cca -4 cm. A lýtko se zmenšilo o 3 cm. 

Nejdřív jsem nevěděla, jestli vůbec fotky zveřejňovat. Jaksi nerada kdekoli ukazuji svou postavu. Samozřejmě se ale budu pravidelně fotit, a tak jsem si říkala, že alespoň pro začátek hodím fotku v oblečení (přece jen, ve spodním prádle to zatím není žádná výhra, tak třeba příště seberu víc odvahy :)). Nečekala jsem, že by to bylo vidět už i na fotkách, kde jsem oblečená, ale je tomu tak. Alespoň já tam ty miniaturní změny vidím! Hlavně to tričko je mi volnější O:)))

Někdo mi měl říct, že to focení porovnávacích fotek je taková věda! Ani stejně stoupnout si neumim :D Příště :)))

A bez hlavy jsou ty fotky proto, že by vás asi dost vyděsil můj vražednej výraz :D

Nejdřív se mi nechtělo zveřejňovat ani fotky v oblečení, protože prostě se svou postavou spokojená nejsem. Navíc jsem řešila, co když to tu uvidí moji známí atd atd atd... Nakonec jsem ale došla k závěru, že ti, kteří mě znají osobně, stejně ví, jak momentálně vypadám. Když mě budou chtít v mém snažení podpořit, budu jen ráda, protože to se sebou myslím opravdu vážně. Jestli se tomu někdo bude smát, tak ať. Mě totiž hřeje pocit, že se sebou něco dělám a jsem na správné cestě dotáhnout to po tolika letech do vítězného konce. A ti, kdo mě neznají, mají možnost mě poznat aspoň takto. Protože tohle jsem já, ne nikdo jiný! :)

Jak se daří vám? Jdete si za svými cíli? Hubnete, nabíráte svaly, nebo chcete být jen zdravějším a sebevědomějším člověkem? Jestli ano, tak vám s tím všem držím palce a pochlubte se! :))

Postřehy z fitka po 3 týdnech!

Ahoj všichni!
Už je to tři týdny, co se se sebou snažím něco dělat! A to znamená, že mm za sebou i třetí týden, kdy navštěvuji fitko...

Postřeh č. 1
Úplně první a pro mě nejdůležitější a nejpříjemnější poznání je, že se tam rychle budete cítit jako doma, protože jsou všichni milí a vstřícní. Už jsem se o tom zmiňovala v jednom z předchozích článků, ale raději to zopakuju, co kdyby si to teď četl někdo, kdo se teprve do posilovny chystá! Nebojte se, že se vám někdo bude smát, ukazovat si na vás za vašimi zády, či vás pomlouvat. Mně se to nestalo, i když pravda, oči vzadu na hlavě nemám. Stejně ale věřím, že lidi, co do posilovny chodí, tam chodí, aby se sebou něco dělali, a tak na řešení ostatních vůbec nemají čas. A navíc, vy jste tam ze stejného důvodu a každý někde a někdy začít musel, to chápeme všichni :)

Postřeh č. 2
Cvičení vás chytne a už nepustí! To jsem už tak nějak věděla a tušila, ale posilovna je zase větší motivací, než je cvičení doma. Cvičení mě baví, těším se na něj, je mi díky němu lépe, mám lepší náladu. Navíc ve fitku panuje ta atmosféra, která vás vyhecuje. Všichni okolo vás si jdou za svými cíli, tak se přece nebudete ulejvat, naopak!

Postřeh č. 3

Snažte se chodit ráno/dopoledne! Jestli vám nevadí čekání a naopak máte rádi ten adrenalin, kdy čekáte, kdo z vás se k právě uvolněnému pásu dostane dřív, pak doporučuju přijít nejlíp odpoledne mezi pátou až osmou hodinou. Pokud ale kolem sebe nepotřebujete mít lidí jako na Václaváku, vyrazte dopoledne! Já si své dopolední/max. polední tréninky užívám, protože se mám kde v klidu rozhýbat, cvičit a potom i strečovat, nemusím se bát, že mě někdo z mého hodinového cardia na páse bude chtít vyšoupnout s tím, že chodit můžu i venku (má totiž vlastně pravdu). Dnes jsem navíc šla do fitka prvně i o víkendu (většinou jezdím z Prahy na víkendy domů, takže si zacvičím něco doma) a ještě ke všemu dopoledne. To už si člověk připadá, skoro jako by si to fitko pronajal s pár kamarády sám pro sebe :)

Minipostřeh
Kupte si pořádné tkaničky, hlavně ne ty klouzavé, jinak budete v průběhu cvičení pořád zastavovat, tak jako já, a utahovat je/zavazovat je! Nejlepší je, když si vlezu na pás a od prvních sekund cítím, že se mi ta bota uvolňuje! Nejen, že to člověka otravuje, může se hlavně zranit (pokud zrovna necvičíte jógu, chce to mít pevnou obuv).

Minipostřeh č. 2
Bez ručníku ani ránu! Nechápu, jak jsem doma mohla cvičit Jillian bez ručníku (a nebojte, potila jsem se hodně), protože teď mám pocit, že mě někdo po celou hodinu a půl sprchuje :D Bez něj se nejen koupete ve vlastním potu, což hlavně váš obličej neocení, ale neocení to ani ostatní, kteří budou chtít používat stroje/pomůcky po vás ... Je ale pravda, že když si s trenérkou zalezeme do sálu a ona mi naloží jeden z jejích funkčních tréninků, jsem ráda, že tam po večerech nemusím vytírat :)))

Jaké postřehy máte vy? Povězte mi je, ať na ně díky vám přijdu o něco rychleji :) A chodíte cvičit i o víkendu? Mě ta prázdnota v posilovně vážně překvapila :))

Výsledky po druhém týdnu

Ahoj všichni!
Včera byla neděle (kdybych se někde přepsala a vám se něco zdálo divné, nedivte se prosím, tenhle článek sice píšu v neděli, ale chci ho publikovat až v pondělí) a s ní spojené další měření mých úspěchů. Zatím tomu budu říkat úspěchy a doufám, že to tak ještě dlouho (nejlíp napořád) zůstane. :)
Je to už druhý týden, co se relativně úspěšně držím v jídle (tento víkend doma s tím maličko zamával řepánek a malá porce svíčkové od babičky :)) a poctivě cvičím. Nejen, že se dostavují měřitelné změny, daleko větší radost mám z toho, že se o mnoho lépe cítím. Srovnává se mi zažívání, necítím se nafouknutá, lépe se mi spí, atd. Ne, že by úbytky váhové a v mírách nebyly důležité, ale psychika je teď pro mě důležitější, protože ta je spojená s motivací. Pokud se tedy cítím dobře, mám chuť pokračovat, protože vidím, že mi tenhle proces přináší jen to dobré.

A právě motivace mi teď dělá největší radost! Stále cítím, že jsem na správné cestě a že teď už to dokážu, což se při dřívějších pokusech nestávalo. A fitko už mi taky začíná chybět! Tři dny (prodloužený víkend)! Včera jsem si dala voraz, ale jsem už na hodinku skočila na eliptical (a že na něm se mi ještě nikdy celou hodinu vydržet nepodařilo!) a zítra přemýšlím, zda si nezacvičit se starou dobrou známou Jillian :)
Ale teď už k samotným výsledkům! Ty už samozřejmě nejsou tak velké jako po prvním týdnu, ale pořád čísla klesají, což v mém případě znamená, že jsem na správné cestě! Váha tentokrát ukázala číslo o 0,5 kg nižší, než minulou neděli, což vítám! :) V obvodu se nejvíce zmenšil pas, který se tentokrát smrsknul o celé 3 cm! Skok o - 2 cm předvedly také obvody pod prsy, zadku a obou stehen. Všechno ostatní buď slezlo o 1 cm (břicho a obvody kolen), nebo zůstalo stejné (prsa a lýtka). Že to už nejsou tak obrovské změny jako minulý týden? To se dalo čekat. Já mám ze svého pokroku ale radost a budu dělat celý další (už hektičtější) týden všechno pro to, abych se dostala zase o kousek blíž svému (neskromnému) cíli!
A jak se daří vám? Blížíte se svému cíli, ať už je jakýkoli (nemusí mít vůbec nic společného se zdravým životním stylem)? Ode mě očekávejte v tomto týdnu další článek o tom, jak se mi daří v jídla, a také bych ráda přišla s nějakým motivačním příspěvkem, protože té není nikdy dost! :))
Mějte se krásně a užijte si volné pondělí
Míša

První dva týdny ve fitku

Ahoj všichni! :)
Tak jsem tu s dalším článkem! Tentokrát se kratičce rozpovídám o mých prvních dvou týdnech ve fitku :)

Než jsem se dostala letos díky univerzitě do Prahy, do fitka jsem chodit nemohla - ve vesnici vážně žádné nemáme a s dojížděním do toho našeho pidi-městečka by to bylo složité. Zůstávala jsem tedy většinou u cvičení podle videí, hlavně Jillian u mě vedla. Té teď zpětně můžu děkovat za to, že jsem se podle ní naučila správnou techniku cviků a spoustu důležitých informací, což moje první dva týdny ve fitku hodně ulehčilo.
Kromě tříměsíční permanentky ve Fitness Victory (nechodíte tam někdo? ráda uvidím známou tvář!) jsem dostala možnost trénovat (alespoň teď ze začátku) s trenérkou, za což jsem moc ráda, protože se nejen nemusím prát s neznámými stroji, ale nemusím ani řešit, jak si sestavit trénink. Přestože mám o cvičení nějaké povědomí, jsem ráda, že mi trenérka na naše lekce trénink vymyslí a já se tak můžu soustředit jen na správné provedení cviků a hlavně na to, abych to udýchala :)
Jak vypadá takový můj trénink? Nejdříve pár minut na zahřátí, většinou se dostanu na pás, kde si dám rychlejší chůzi (to jsem si opravdu oblíbila, ale pořád mám ještě co dělat, abych se nepřidržovala rukama, když chci u chůze koukat na televizi :)). Následuje lehké rozkroužení kloubů a potom už hodinový trénink (zahřeji se ještě před hodinou a následný strečing a kardio si také dávám sama). Zatím jsem ještě nevyzkoušela všechny stroje, zaměřujeme se hlavně na posílení zad (mám lehký typ skoliózy) a k tomu posilování celého těla formou funkčního tréninku, zařazujeme tedy mimo strojů do cvičení hlavně pomůcky jako bosu či TRX a nesmí chybět kardio v podobě nejčastěji švihadla. Cvičím tedy i s počátečním zahřátím a kardiem po tréninku přibližně hodinu a půl, a vždy se potom cítím opravdu skvěle (a další den mě pěkně táhnou svaly, určitě to máte tak rádi, jako já :)).
Nebudu tu vypisovat přesně cviky a počty opakování, jak to vídám na ostatních blozích, protože na každého, stejně jako u jídelníčku, platí něco jiného, a nemá tak smysl tréninky kopírovat.

Přestože do fitka chodím teprve druhý týden, už teď můžu říct, že peníze za vstup ani za trenéra opravdu nebyly vyhozené! Pokud se tedy rozmýšlíte, zda do fitka začít chodit, říkám jednoznačně ANO! A že nejste hubení ani vymakaní? Nemáte nejlepší kondičku? Nedřepujete s 50kg atd? To přece nevadí! Každý někde musel začít, nikdo se nenarodil s buchtama na břiše. Jestli se bojíte, že na vás všichni ostatní s perfektními těly budou koukat skrz prsty, tak na to zapomeňte. Já se zatím setkala jen s milým přístupem a nevšimla jsem si, že by si na mě někdo za mými zády ukazoval, protože pokud chci opravdu makat, nemám čas cokoli podobného řešit, a myslím si, že stejně jsou na tom všichni ostatní. Takže se určitě nebojte, protože fitness centrum je místo určené lidem, kteří se sebou chtějí něco dělat, a je jedno, v jaké fázi své cesty zrovna jsou a jaký mají cíl.
A pokud si to chcete zjednodušit, nebojte se ani investovat do trenéra, který vám se vším poradí a navíc nad vámi v začátcích bude stát a podporovat vás ve chvílích, kdy si budete myslet, že už další dřep neuděláte :)

Jaké byly vaše začátky ve fitku? Nebo se teprve chystáte? :) Napište mi o tom do komentářů, ráda si to přečtu :)))
Mějte se krásně a těšte se se mnou na zítřejší rekapitulaci dalšího týdne
Míša

Výsledky po prvním týdnu

Ahoj všichni!
Tenhle článek jsem chtěla napsat už v neděli, kdy jsem měla ze svých prvních pokroků obrovskou radost, ale nakonec se mi na to nepovedlo najít čas, a tak jsem se k sepsání svých pokroků dostala až teď! Nevadí, nic to totiž nemění na tom, že se mi začátek vydařil!
Nebojte, vím, že skok váhy je na začátku normální, řekla bych, že ale centimetry už lžou méně, a o to větší z nich mám radost :) Pro začátek nebudu říkat svou počáteční váhu ani míry, jsou to ale čísla relativně vysoká! Všechno (i s počáteční fotkou) vám odhalím až se mi povede postavu o něco více zformovat a budu tak za sebou moci opravdu ukázat nějakou cestu, i když třeba jen její začátek :)

Abych už ale přešla k věci... váha mi v neděli ukázala o 3 kilča méně! Je jasný, že to není všechno tuk, to ani náhodou, ale ukazuje to, že se tělo hezky pročistilo. A s pročištěním přišly i úbytky na centimetrech - moje nejhorší část, zadek, se smrsknul o 4 cm, což udělalo velkou radost i mojí trenérce (ten můj neoblíbený cvik na bosu mi teď bude dávat pořád!). V pase to šlo dolů o 2 cm, a hrudník (pod prsy) dokonce o 5 cm (my téhle části, tuku na zádech, říkáme batoh, a ten se teď takhle hezky zmenšuje - a tuhle změnu opravdu pociťuju a je viditelná). Na všech ostatních místech se míry pohnuly přibližně o 1cm, za což jsem ale taky ráda :)
Jasně, říkáte si, že je to teprve první týden a dál to půjde pomaleji, jestli vůbec, ale s tím se počítá. Nejdůležitější pro mě je ten dobrý pocit ze sebe sama. Cítím se líp fyzicky i psychicky! A napomáhá tomu i fakt, že jsem v onom prvním týdnu několikrát posílila svou silnou (zatím je to spíš fráze) vůli: nešla jsem na pondělní dortík do Světozoru, což je taková naše malá tradice, odmítala jsem nabízené sladkosti, nepila jsem alkohol a místo něho se ani celý večer (jak jsem dřív říkala - na energii) neprolévala colou, raději jsem pila vodu, a vyhnula jsem se noční ,,sváče" v podobě čehokoli mastného nebo sladkého při návratu z hospody! :) Jsou to malé krůčky, ale JSOU a to je důležité! Navíc dneska už je skoro půl druhého týdne za mnou a stále pokračuji v podobném trendu...
Doufám, že všichni, co se teď jakkoli snažíte na sobě pracovat, jste na správné cestě! I snaha se počítá! :)
Brzy přijdu s dalším jídelním článkem, protože jídlo je tou důležitější (i když pro mě méně oblíbenou) součástí hubnutí (formování, atd atd), a hlavně se taky pochlubím se svými začátky v posilovně! Chcete vědět, jak vypadají moje tréninky? :)
Mějte se
Míša

Já a začátek zdravého (zdravějšího) stravování

Ahoj všichni :)

Včera jsem ,,ohlásila svůj velkolepý návrat na blogovou scénu", dnes jsem tu s počátkem svého snažení :)

Dlouho, už víc jak rok, se v jídle plácám. Nepodařilo se mi vydržet vice jak dva dny se zdravou (i když třeba ne ideální) stravou, teď už je to ale den čtvrtý. Že to jsou jen dva dny navíc? Že 4 dny ještě nic neznamenají? Mohlo by se to tak spoustě z vás zdát, ale pro mě je to už teď potěšující zpráva. Jsem třetí měsíc v Praze, kde je obrovské množství lákadel - obchody, restaurace a kluby na každém rohu (oproti našemu maloměstu a vesničce). První dva měsíce jsem si užívala, teď je ale potřeba začít makat. Přece jen, leze to jak na váhu, tak i do peněz...

Bude mi určitě ještě chvíli trvat, než se do všeho dostanu: porǎdně se zorientuji ve zdravých potravinách v obchodech, naučím se jednoduše a rychle vǎrit zdravá jídla v té naší pidi kuchyňce na bytě a samozřejmě si také najdu co mi chutná a hodí se to do mého jídelníčku. Je to dlouhá cesta. Konečně jsem to po tolika letech snažení, které ale nikdy dlouho nevydrželo, protože jsem vždy chtěla všechno hned, pochopila. A těším se na ni... 

Už se mi podařilo za tu krátkou dobu dostat dvě lekce - nejsem člověk, co by (momentálně) mohl fungovat na nižším počtu sacharidů, hned v pondělí jsem si do školy navařila krabičky, které mi ale díky nedostatku sacharidů s emergií zrovna nevystačily. Toť můj první poznatek :)

Ten druhý je stejně jednoduchý. Když jdu na trénink ráno, musím si vzít větší snídani a s sebou jako potréninkovou svačinku alespoň banán. Dala jsem si ráno jen trochu müsli a mléka a po hodinu a půl dlouhém cvičení jsem už v šatnách pociťovala prázdný žaludek, ten pocit když jsem se pomalu vláčela k trávaji a pak ještě jela na nákup. No chodící mrtvolka :) a to jste mě měli vidět, když jsem se drápala po jezdících schodech, které z nějakého důvodu nejely! Naštěstí jsem nesáhla (jak bych to před týdnem ještě udělala) po žádné kalorické bombě, i když ideální to taky nebylo - bezlepková tyčinka a 100% ovocná šťáva. A v tomhle stavu se mi i povedlo relativne zdravé nakoupit, což mi vždycky v hladovém stavu dělalo problém :) 

Určitě neříkám, že je všechno tohle perfektní a naprosto zdravé, ale je to velký pokrok od chipsů, čokolád a coly, po kterých bych před týdnem či měsícem sáhla. 

Taky jsem přišla na skvělý obchůdek se zdravou výživou (pro Pražáky - zastávka tramvaje Liparská), kde prodávají taky zdravá jídla v krabičkách. A že jsou opravdu výborná, porce určitě nejsou malé (někdy si je i půlím) a za hezkou cenu (a ne, nedělám jim tu reklamu :D). Takhle jsem si třeba rozpůlila k večeři zeleninové lasagne ze semolinových těstovin, dobrota největší! :)

PS: omluvte kvalitu některých fotek, máme na bytě dost špatné světlo.

Jinak se přizávám, že nejsem v kuchyni zrovna jako doma, takže moje obědy či večeře často vypadají i takhle...

A když už se k plotně dostanu, je to něco takhle jednoduchého ... Dlouhozrnná rýže s kuřecím masem a bonduelle směsí (fazole, kukuřice a ne úplně ideální mexická omáčka, kaloricky tahle směz vychází ale dobře). 

Zajímalo by mě, co nekraději zařazujete do svého jídelníčku? Jakou máte rádi rýži? A jak jíte ovesnou kaši, občas mám totiž problém, že mi moc nechutná)?

Mějte se krásně i v tomhle nehezkém počasí!

Míša

Motivace do nového začátku!

Ahoj všichni! :)
Jsem tu zas! Ano, zase po dlouhé odmlce... Teď už ale na stálo, stejně jako se na stálo hodlám zabydlet ve fitku! Ano, já ve fitku. Ta, která vždycky cvičila doma, poctivě i nepoctivě, většinou s naší tak oblíbenou Jillian. Jenže to by se teď asi sousedi (jak nazvat lidi, co bydlí v baráku o patro níž? :D) docela koukali, když bych to tu zrovna já se svou celkem slušnou (překlad - vysokou) váhou rozbalila třeba s jumping lunges, asi by byli vděční i za klasické jumping jacks :) A ne, není to výmluva, opravdu nemáme v bytě nikde dlaždice a bez nich je to neskutečně slyšet. A já (bohužel) nejsem člověk, který by nad tímhle dokázal mávnout rukou...
Běhání taky teď na zimu nepřicházelo v úvahu, se svou imunitou bych byla pořád jen nemocná. Navíc by moje kolena asi hodně protestovala... Něco to ale chtělo! Už jsem se bohužel dohrabala do stádia, kdy ta nespokojenost je jen estetická a převážně v mojí hlavě, teď už jsou bohužel cítit i nepříjemnosti fyzického rázu. A s tím už musím něco dělat!
A k tomu mi dopomohl skvělý dárek! :) K mým nedávným dvacetinám (sakra, já už nejsem teenager?!) jsem dostala tříměsíční permanentku do fitka a navíc 20 hodin s trenérem! Řekněme, že z těch momentálně finančně dostupných přání byl tohle už dlouho můj sen. Samozřejmě, fitko ani trenér za mě nezhubnou, ale motivace je to obrovská.
Už si ani nepamatuju, kdy naposledy jsem se víc jak den držela v jídle. Sice jsem svou cestu zahájila teprve před třemi dny, už teď vím, že je to na správné cestě. Nemám vůbec ani pomyšlení na to, že bych cokoli porušila, teď už to chci dotáhnout do konce (on vlastně ale žádný není...) a věřím, že to půjde!
Vlastně jsem nikdy snad takto namotivovaná nebyla. A za to všechno může jeden jediný dárek :) Věřím, že mi tohle nadšení vydrží a za měsíc, dva, tři,... vám budu moct napsat o svých pokrocích a třeba tím motivovat zase někoho jiného. Do té doby se budu ale snažit vám pomocí blogu zprostředkovat i celou cestu... za čím? Za spokojeným životem :)
Mějte se krásně a těšte se na články třeba o tom, jak jsem byla prvně v posilovně :))

Ale nebojte, narozeniny jsem před týdnem oslavila ještě s tímhle krasavcem, který pro mě udělala moje milovaná ségra! Milujete brownies? Pak byste se po tomhle utloukli! :))

Ale teď už vážně! Konečně se dostanu k tomu, že No IF Just LIFT vážně funguje! :))
Čauves!
Míša