Monday 2 June 2014

Prague, sweet Prague :)

Zdravím všechny :)
Jsem ráda, že se pozvolna znovu vracím do tohoto blogového světa, protože mne prostě a jednoduše baví číst vaše články, ať už deníčky, módní články nebo - a ty mám nejraději - cokoliv ze světa fitness a zdravých receptů (né, nikdy nad nimi neslintám :)). S psaním článků už to u mne občas drhne, jsem totiž hodně rozpolcená osobnost a tak vlastně nevím, jakým směrem se profilovat. Nebo vím, většina článků by se měla týkat právě zdravého životního stylu a všeho kolem něj, ale pak si přečtu skvělou knížku nebo zhlédnu zajímavý film a mám strašnou chuť na ně napsat recenze. Další den si zase nakoupím hadříky a chce se mi s nimi děsně chlubit a třeba vyfotit nějaký outfit. Proto se prosím nedivte, když tu bude nějaký článek tak trošku mimo mísu. Je to jen ta chvíle, kdy se ve mne probudí jedno z mých dalších já :)


A abych to hned potvrdila, musím se vám alespoň pochlubit, že jsem !konečně! viděla film Dallas Buyers Club (Klub poslední naděje), o kterém se hlavně v období udílení Oscarů hodně mluvilo. Já ale na všechno přijdu o trochu (no trošku víc) později, takže jsem se na film podívala až minulý týden. A určitě mé vysoké očekávání nezklamal. Nejsem zrovna člověk, co by se na filmy díval každý den. Do kina jdu jednou ročně a i doma si film stáhnu jednou za 2 měsíce, takže nemám moc s čím porovnávat a zdlouhavě to hodnotit. Jednoduše řečeno se mi film hodně nenápadně dostal pod kůži. Ruku na srdce, dívala jsem se na něj, protože v něm hraje můj milovaný Jared Leto, který za roli transsexuála Rayon dostal svého prvního Oscara. Dlouho jsem si při sledování říkala, že nebýt jeho, nedívám se na to (i když druhý Oscar Matthewa McConaugheyho  je jistě taky ve správných rukách), ale hlavně v poslední části filmu, když mi běhal mráz po zádech a mrně jsem zadržovala slzy, mi došlo, že myšlenka i podání jsou dost silné na to, aby mnou pohnuly. Pokud stále váháte, zda se podívat či ne, tak za mne určitě ANO!
PS: Oba již zmiňovaní herci museli pro své role zhubnout okolo 20kg za relativně krátkou dobu a opravdu budí dojem člověka bojujícího s AIDS. Pro oba bylo určitě dobře, že se film natáčel relativně krátkou dobu a nemuseli takto hladovět dlouho.

Zítra vyrážím do Prahy :) Ve středu a v pátek ráno mě čekají přijímačky na FF UK - nejdřív na řeckou filologii a potom na němčinu a německou literaturu. Protože jsem prostě lenoch línej (ale cvičím poctivě, měla bych se pochlubit 3cm úbytku v pase :)), tak jsem se od maturity (už to budou skoro 2 týdnu, to to letí :)) nezmohla na žádné učení a snad ani na čtení (10 stránek o Řecku a Německu není žádná sláva za tak dlouhou dobu :D), takže tady úspěch neočekávám (asi to vážně chtělo se trošku učit!). A protože budu v Praze zůstávat, tak se chci podívat po obchodech na nějaké botky a sportovní třičtvrťáky (očekávám, že to ale neskončí jen u těchto dvou kousků :)). Ve čtvrtek k večeru si taky skočím poprvé do fitka (už musím začít trénovat, od října budu špeky trápit tam :)), tak doufám, že mne Jillian (a dnešní děsnej Bob!) dostatečně připravila a já tu hodinu přežiju :)

Kdyby se někdo z vás nudil a chtělo se vám skočit si na kafe nebo tak něco, nebojte se dát určitě vědět, budu mít spoustu volna (a příští týden taky :)).
A pokud potkáte někoho kdo kulhá, protože má děsně sedřený paty od novejch bot (a proto musí teď ve všech botách nosit ponožky!), jsem to zaručeně já ;)

PS: celý víkend jsem promlsala, ať už zdravě (tvaroh s kouskem hořké čokolády, arašídového másla a s jahodama - mám takovou radost, že už přichází jejich sezóna a na zahrádce jich už máme dost) nebo taky nezdravě (palačinkový dort od mamky, výborný :))




Jak jste se měli vy? Jak u vás probíhal víkend? Navštívil někdo z vás staročeské kácení máje, podobné tomu, jaké se každoročně koná u nás na vesnici? :)


3 comments:

  1. u nás májka stojí po celý rok i v okolních vesnicích. jahody máme taky domácí, jsou nejlepší! Ten film vypadá zajímavě, podívám se po něm v internetových vodách :)

    ReplyDelete
  2. S tou rozpolceností jako bys mi mluvila z duše, někdy se zaměřím jen na fitness svět, jindy pak najednou potřebuji uspokojit svou filosofickou duši a nebo zase naopak zahrnout ostatní fotkami :D Ale o tom blog je - prostor pro sebevyjádření a určitě si ráda přečtu cokoliv, co napíšeš, aspoň to bude pestré :)

    A jestli se budeš pohybovat v Praze, nechtělo by se Ti na kafe? :)) Moc ráda bych totiž poznala někoho z blogové sféry! Jinak hodně štěstí s přijímačkami, třeba to dopadne nad očekávání dobře:)

    ReplyDelete